Malá americká firma Clearview oznámila, že se jí podařilo vytvořit gigantickou databanku s biometrickými údaji obličejů takřka poloviny světové populace. Aplikaci, kterou nabízí zákazníkům, už úspěšně vyzkoušela americká policie. Odborníci, včetně těch českých, mají však velké obavy z toho, že aplikace bude snadno zneužitelná.
A o co vlastně tedy jde? Aplikace pracuje s technologií rozpoznávání obličeje, která je už dnes běžně dostupná a kromě správců policejních databází jí využívají například i výrobci mobilních telefonů. Jenže Clearview navíc automaticky vybírá a porovnává fotografie obličejů ze všech veřejně dostupných zdrojů a databází, čímž během krátké doby odhalí nejen identitu sledovaného, ale prakticky celý jeho virtuální životní příběh. V databázi Clearview jsou zatím údajně shromážděny biometrické údaje obličeje 3 miliard lidí, tedy 40 % světové populace.
Zatímco třeba policie je schopná porovnat fotografie řidiče s jeho elektronicky pořízenou fotografií v pase či řidičském průkazu, Clearview k fotce konkrétní osoby vyhledá další fotografie z dovolené, práce, sociálních sítí, školních alb, prostě z celého všudypřítomného virtuálního světa, včetně mnoha osobních údajů. A přiřadí tedy jedinci mnohem dokonalejší a detailnější identitu než by toho možná byl schopen on sám.
„Když jsem do aplikace vložila svoji fotografií, objevila se řada mých jiných fotografií za posledních deset let, včetně těch, které jsem vůbec nikdy neviděla,“ uvedla Kashmir Hillová, autorka článku v New York Times, která si novou technologii za přítomnosti jejího tvůrce osobně vyzkoušela. O nečekaných možnostech nového systému podle ní svědčí fakt, že i když si na pořízeném „selfie“ zakryla rukou spodní část obličeje, systém byl přesto schopen najít dalších jejích 7 fotografií.
Z nové technologie je ale nyní nadšená především policie, která dostala možnost si jí zdarma vyzkoušet a teprve poté koupit. "S Clearview nemusíte jen srovnávat fotky lidí, kteří se dívají přímo do kamery. Můžete použít fotografie, které nejsou dokonalé. Člověk může být zachycený z profilu, mít na sobě klobouk nebo dokonce brýle,“ řekl NYT Nick Ferrara, policista z města Gainesville na Floridě. Obrazovou identitu člověka totiž systém poskládá z mnohem více různých zdrojů než jsou schopné poskytnout policejní databáze. Policistům se tak údajně podařilo za krátkou dobu právě s pomocí Clearview zadržet desítky pachatelů trestných činů od pedofilů přes bankovní podvodníky až po klasické zloděje.
Je ale nová technologie legální? I v USA, kde jsou pravidla pro využívání osobních údajů mnohem benevolentnější než v Evropě, nemají odborníci na tuto otázku jednoznačnou odpověď. A podobně se tématu vlivu nových technologií na společnost věnují i sociologové a vědci v Evropě, včetně vědců Teologické fakulty Jihočeské univerzity. Právě tato fakulta dnes pracuje na několika mezinárodních projektech, které zkoumají dopad technologických novinek na současný i budoucí život společnosti.
U technologie Clearview jde zejména o to, zda má jakákoliv firma právo volně nakládat s daty a fotografiemi, které lidé zcela dobrovolně a bez právní ochrany zveřejňují na sociálních sítích či obecně na internetu. Pokud by si tedy dal někdo tu práci, může za nějakou dobu zjistit o druhém člověku z počítače prakticky všechno. Clearview nedělá nic jiného, jen proces identifikace zdokonaluje a maximálně zrychluje v rozmezí několika vteřin. Je to tedy legální?
Tím si odborníci nejsou zcela jistí. „To je složitá a stále naléhavější otázka. Podle mého názoru ale nelze úplně říci, že vše, co člověk dobrovolně zveřejní, může být někým jiným využito nebo zobchodováno,“ řekl INFO.CZ docent Daniel Novotný, který se na Teologické fakultě Jihočeské univerzity zabývá mimo jiné dopadem moderních technologií na společnost.
Některé právní i sociologické rozbory totiž podle něj docházejí k závěru, že pokud někdo z veřejně dostupných zdrojů vytvoří něco jako „dílo“ či „dokument“, není to to samé, jako když například na sítí sdílí něčí fotografii pro další uživatele. Jakmile data či fotografie zobchoduje nebo z nich prostě vytvoří soubor, pak by měl mít souhlas těch, s jejichž daty pracuje. Firmy, spravující internetové vyhledávače, argumentují v tomto případě tím, že údaje z internetu zpracovává (a pak využívá třeba v reklamě) automaticky „stroj“, člověk k nim vůbec nemá přístup.
U Clearview by ale taková argumentace zřejmě neuspěla, tam s nasbíranými biometrickými daty evidentně pracují i lidé. „Opět ale musím podotknout, že to je velmi složitá otázka, na kterou dříve nebo později budeme stejně muset najít odpověď,“ řekl webu „sciencezoom“ Daniel Novotný.
Někteří další odborníci totiž vyjmenovávají i další možná rizika využití technologie Clearview. Neexistuje žádný veřejný seznam zákazníků, nikdo neví, které úřady tento software používají. Úředníci by ho mohli využít k ke sledování svých žen, vlády k identifikaci disidentů. Když policejní vyšetřovatelé nahrají fotografie, „nakrmí“ jimi databázi Clearview, tedy systém, který nebyl nikdy nezávisle ověřen.
Jenže základní otázka zní: je možné rozšíření předmětné aplikace vůbec zabránit? Nejrůznější, ovšem méně dokonalé systémy rozpoznávání obličejů se už používají zcela běžně, masivně s nimi ke sledování lidí operují například vlády v Číně a v Rusku. „Čína používá skenování biometických dat i při vědeckých konferencích, sám jsem toho byl svědkem. Tak vás kamery zaznamenávají a analyzují, i když jdete po chodbě,“ uvedl Novotný. V rámci deklarovaného boje proti zločinnosti je ale „monitoring obličejů“ stále populárnější i v demokratických zemích. Například německé ministerstvo vnitra plánuje, že kamery s „obličejovým softwarem“ instaluje postupně na 135 nádražích a 14 letištích.
Více informací