Vedoucí Centra polární ekologie Jihočeské univerzity Josef Elster byl zvolen předsedou terestrického panelu Mezinárodního arktického vědeckého výboru (IASC). Zvolení docenta Elstera do čela tohoto mezinárodního panelu dokazuje, že i malá středoevropská země jakou je Česko se může významně podílet nejen na výzkumu, ale také na budoucnosti Arktidy.
IASC představuje důležitou vědeckou platformu velmi praktického významu. Je totiž „vědeckým nástrojem“ Arktické rady, tedy sdružení států, jejichž území zasahuje do Arktidy. Rada se za účasti ministrů pravidelně schází a jedná například o využívání arktických přírodních zdrojů, geografických úpravách nebo budoucnosti osídlení arktických oblastí. Závěry politických jednání se pak přenášejí do Mezinárodní arktického vědeckého výboru, kde vědci z celého světa na základě svého výzkumu „prověřují“ průchodnost těchto závěrů a jejich možný vliv na arktický ekosystém. Fakt, že se docent Elster stal z dlouholetého místopředsedy nyní předsedou terestrického (tedy pevninského) panelu IASC znamená mimo jiné i významné ocenění práce českých polárních ekologů.
„Opravdu to ale zároveň ukazuje, že i Česko, které nemá přístup k moři, natož k arktickým oblastem, může mít vliv na to, co se v Arktidě děje a bude dít,“ říká docent Elster. Arktida se v posledních letech dostává do centra pozornosti zejména kvůli klimatickým změnám a odtávání arktického ledu. Tyto změny postupně mění zásadním způsobem podmínky života nejen v Arktidě, ale na celé zeměkouli. Proto je velmi důležité, aby vědci s předstihem dokázali důsledky těchto změn popsat a navrhnout opatření, jak se jim přizpůsobit nebo na ně reagovat.
Odtávání ledu přitom nemusí mít jen takový vliv, který lidé považují za negativní, tedy například stěhování či vymírání určitých živočišných druhů v polárních oblastech. Oteplování zároveň otevírá nové možnosti pro těžbu surovin a také, což je důležité, pro lidské osídlení. „V Arktidě je dostatek vody, stejně jako dostatek využitelné energie a surovin, a tedy vlastně ideální podmínky k životu,“ říká Josef Elster.
Vědci proto očekávají, že arktické oblasti by mohly a zřejmě i budou už v blízké budoucnosti mnohem hustěji osídlené než dnes. A to třeba na úkor oblastí, kde vody ubývá nebo tak voda už brzy nebude vůbec. Například Norové proto při hledání nových lokalit pro těžbu surovin v Arktidě podle docenta Elstera už přemýšlejí dopředu a počítají s tím, že v těchto lokalitách se lidé skutečně usadí, nebude se jednat jako v minulosti jednat jen o „námezdní pracovníky“ na přechodnou dobu. „Proto se tam už počítá se školami, univerzitami, výzkumnými ústavy a dalšími pracovišti, v nichž by lidé našli práci i mimo těžební průmysl,“ uvedl Elster.
Takové plány ale představují i úkol pro dnešní vědce, kteří zkoumají například parazity v rybách a dalších mořských organismech, které v Arktidě žijí a mohou být v budoucnosti zdrojem potravy nových „osídlenců“. Stejně tak může věda přispět k novým poznatkům o využívání dalších zdrojů v polárních oblastech.
Právě na takovém výzkumu celosvětového významu se podílí i Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, zřízené v roce 2012. Tehdy byla Česká republika zároveň přijata za člena Mezinárodního arktického vědeckého výboru. Centrum postupně vybudovalo na souostroví Špicberky (norsky Svalbard) rozsáhlou vědeckou infrastrukturu, nesoucí jméno česko-kanadského arktického ekologa Josefa Svobody. Tento československý politický vězeň z padesátých let minulého století a dnes emeritní profesor torontské univerzity proslul nejen vědeckými úspěchy ale i nesmiřitelnými postoji vůči totalitním režimům.
Stanice Centra polární ekologie (CPE) na Svalbardu, nesoucí Svobodovo jméno, dnes zahrnuje vědeckou stanici „Julius Payer“ ve správním městě souostroví Longyearbyenu a terénní stanici Nostoc v zátoce Petunia. Vědci mají k dispozici rozsáhlé vědecké vybavení, včetně expediční lodi Clione, několika motorových gumových člunů a sněžných skútrů a nejmodernější výbavy pro potápění.
Stanice Josefa Svobody dnes ve všech svých částech nabízí spolupráci s domácími i zahraničními institucemi při přírodovědném výzkumy Arktidy. Mimo jiné ale také představuje i velkou příležitost pro studenty Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a pro všechny české mladé přírodovědce.
