Kolem 4000 lidí onemocní v Česku ročně boreliózou, tedy jednou z vážných nemocí, jejichž původce přenášejí na člověka klíšťata. Často diskutovanou otázkou přitom zůstává, zda kromě klíštěte může přenášet borelie i krevsající hmyz.
Značná část nemocných boreliózou si totiž vůbec nevybavuje předchozí přisátí klíštěte. Podle zdravotnických statistik 17 % pacientů uvádí, že je bodl hmyz, dalších 32 % tvrdí, že se nesetkalo ani s hmyzím bodnutím ani s klíštětem. Jenže třeba muchnička se přehlédne velmi snadno.
Je tedy krev sající hmyz z hlediska přenosu boreliózy stejně nebezpečný jako klíště? Na internetu lze nalézt řadu vyjádření laiků i odborníků, kteří jsou přesvědčeni, že lidé se boreliózou skutečně mohou nakazit i od hmyzu. U některých hmyzích zástupců byly totiž borelie objeveny. Další odborníci ale teorii o možnosti nákazy například od muchniček či komárů zpochybňují jako neprokázanou a nevěrohodnou. Důvod je prostý. Klíště, v českém případě Ixodes ricinus, je typickým přenašečem borélií. Když se do něj baktérie dostanou, přežívají a množí se v jeho střevě. Jakmile klíště začne sát na dalším hostiteli, včetně člověka, borélie se postupně aktivují a přesouvají do slinných žláz klíštěte. Odtud se pak mohou dostat do lidské krve a tělesných tkání.
„Zda mohou borelie dlouhodobě přežívat a množit se například v komárech ale zatím nikdo neprokázal. Jestliže komár nasaje s krví i tyto bakterie, ještě to neznamená, že v něm přežijí a budou infekční,“ říká profesor Jan Kopecký z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Stejně nejasná tedy zůstává v tomto případě i možnost přenosu infekce. Klíště obecné je nejen ideálním přenašečem borelií, ale zároveň těmto baktériím výrazně pomáhá při přechodu do jiného hostitelského organismu. Dokáže totiž snížit obranyschopnost hostitele v místě sání, čímž usnadní cestu i boreliím. To třeba komáři či muchničky nedokáží, navíc na rozdíl od klíštěte sají velmi krátce.
Některé teorie se přitom zabývají i myšlenkou, že komár může přenést původce boreliózy, které mu prostě zůstanou v sosáku se zbytky krve po předchozím sání. Nebo se také spekuluje o tom, zda se borelie nemohou dostat do lidského těla tím způsobem, že člověk hmyz na těle rozmáčkne a baktérie se do hostitele dostanou otevřenou rankou. Ve všech případech se ale jedná pouze o spekulace. „Aby někdo jednoznačně potvrdil, že některé druhy hmyzu mohou být přenašeči borelií, musel by to dokázat experimentálně. To znamená, že by nainfikoval třeba komára boreliemi, nechal ho chvíli odpočívat, pak nechal sát na myši, a přitom zdokumentovat přenos baktérií z hmyzu na myš,“ říká Kopecký. Nic takového se ale zatím nikomu nepovedlo.
„Proto z vědeckého hlediska musíme považovat možnost přenosu původců boreliózy z komárů či muchniček na člověka za neprokázanou,“ říká profesor Kopecký.
Borelióza představuje vážný medicínský problém v mnoha zemích světa, nejen v České republice. Vlastně jediným spolehlivým vodítkem k určení nemoci je červená skvrna „erythema migrans“. Jakmile tuto skvrnu na těle člověk objeví, měl by okamžitě vyhledat lékaře, který mu nasadí antibiotickou léčbu. Zhruba u poloviny nemocných se ale žádná skvrna nevytvoří a nemoc se může, ale také nemusí projevit až nespecifickými příznaky, připomínajícími počátky běžné virózy. Příznaky zpravidla časem odezní, u části infikovaných se ale mohou po určité době dostavit další, vážnější problémy jako záněty kloubů, nervů nebo svalů, pálení a mravenčení, horečka, únava, silné bušení srdce, dokonce obrna lícního nervu.
