Jako přelomový krok pro ochranu klimatu hodnotí někteří analytici nedávné rozhodnutí norského parlamentu o budoucích investicích Norského státního fondu. Fond prodá značnou část svého podílu v uhelných a ropných společnostech a výtěžek investuje do obnovitelných zdrojů energie. Část odborníků a znalců norské politiky však za tímto krokem vidí spíše geopolitické zájmy Norska.
Ať už je ale skutečným důvodem změny investiční strategie Norského státního fondu cokoliv, jedna věc je jistá. Rozhodnutí Norů zřejmě ovlivní chování i dalších světových investorů a jako takové tedy může mít celosvětový význam. „Mohli jsme udělat ještě víc, ale i tak je dnešek přelomovým dnem pro ochranu klimatu,“ prohlásil Martin Norman z norské pobočky ekologického hnutí Greenpeace.
Norský státní fond je státním „penzijním“ fondem, do kterého Norsko dlouhodobě ukládá peníze z prodeje ropy a zemního plynu a který má generovat zisk pro budoucí i současné generace Norů. Jako takový je pověstný tím, že jeho správci na základě zadání státu investují peníze tak, aby s minimálním rizikem dosáhli co největšího zisku.
O jak obrovské prostředky (a tedy i investiční vliv) se jedná, ukazuje jednoduchá statistika. Norský státní fond drží akcie více než 9000 společností ve 73 zemích a spravuje celkový kapitál ve výši 930 miliard EUR (23,8 bilionu korun). V červnu pak většina poslanců norského parlamentu potvrdila záměr vlády, aby fond prodal akcie zhruba 150 společností, které z velké části vydělávají peníze na ropě, plynu a uhlí a místo toho investoval až 2 % z uloženého kapitálu do obnovitelných zdrojů.
Co to znamená? Norsko stáhne kolem 5,8 miliardy EUR (148 miliard korun) z „uhelných firem“ a dalších 8 miliard EUR (204 miliard) ze společností, obchodujících s ropou a plynem. Tak rozsáhlý odliv kapitálu nemá podle analytikův historii norského fondu obdoby. Naproti tomu poslanci zavázali fond k tomu, aby předpokládaných 14 miliard (358 miliard korun) z prodeje akci investoval do obnovitelných zdrojů.
Stažení části norských peněz z „uhelného a ropného průmyslu“ společně s novými pravidly pro tyto investice může mít podle západních analytiků hned trojí účinek globálního významu. Za prvé ovlivní samotné společnosti, do jejichž akcií Norsko přestane investovat, za druhé může mít pozitivní dopad na rozvoj takzvaných „zelených technologií“, které nyní mohou počítat s mnohem silnější podporou ze strany bohatého norského fondu. Za třetí pak bude mít zřejmě norské rozhodnutí vliv i na ostatní investory.
Jenže norské rozhodnutí může mít podle dalších odborníků, včetně těch českých, ještě několik dalších rovin. Především ukazuje na známý paradox, že jedním z největších ochránců klimatu je v případě Norska země, která zbohatla na jeho „znečišťování“. Prakticky všechny peníze v Norském státní fondu pocházejí z prodeje norské ropy, uhlí a zemního plynu, tedy fosilních surovin, které Norsko prodává ke „spálení“ do zahraničí. Samo si ale své životní prostředí přísně chrání.
„V celém pevninském Norsku není jediná uhelná elektrárna, veškerá energie pochází z obnovitelných, zejména vodních zdrojů,“ řekl portálu INFO.CZ vedoucí Centra polární ekologie na Jihočeské univerzitě Josef Elster. Tento známý vědec a polárník část roku pobývá na Svalbardu i v Norsku a jedná s norskými úřady. A jako znalec norské politiky spekuluje o tom, že za norským rozhodnutím přesunout miliardy EUR ze „špinavé energeticky“ k obnovitelným zdrojům mohou stát i geopolitické zájmy Norska.
To totiž společně s dalšími zeměmi nyní hraje vysokou hru o přístup k obrovským zásobám surovin, které se otevírají v Arktidě díky globálnímu oteplování. „A Norsko se možná investicemi do zelených technologií snaží přesvědčit svět, že má jakési morální právo a také know-how k tomu, aby bylo v určování budoucnosti Arktidy tím hlavním hráčem,“ uvedl Elster. Ze svých jednání s norskými úřady i politiky může údajně potvrdit, že i když Norové nashromáždili obrovské prostředky z prodeje plynu a ropy, nijak jim to neubralo na snaze tohle bohatství rozmnožovat. „Jsou to velice dobří a tvrdí obchodníci, kteří vám nic nedají zadarmo,“ řekl Elster.
