Reklama na dárcovství je v Česku je v mnoha případech neetická, zavádějící a zasloužila by si přísnější regulaci. Takové je základní sdělení jednoho z dílčích výstupů projektu „Kvalita a udržitelnost programu dárcovství částí těla v ČR“, na kterém se významnou měrou podílí i Jihočeská univerzita. Projekt má zmapovat různé způsoby, jakým dnes lidé v Česku darují své orgány a buňky někomu jinému a navrhnout opatření, která by tomuto, stále se rozšiřujícímu fenoménu, dala nějaký ucelený rámec a pravidla.
Jako jeden z prvních výstupů projektu vědci zpracovali publikaci s názvem „Etický posudek na reklamy shánějící dárce částí těla“. Podle současných evropských i českých směrnic by totiž programy podporující dárcovství látek lidského původu měly být založeny na „zásadě dobrovolného a neplaceného dárcovství, na altruismu dárce a na solidaritě mezi dárcem a příjemcem“.
Pokrok v medicíně a takzvané umělé reprodukci však vytváří značný tlak na to, aby se některé dárcovské procedury staly i předmětem obchodu. Neustále totiž například roste poptávka po službách takzvaných náhradních matek, dárkyň vajíček či dárců spermatu. Tento druh dárcovství přitom už v mnoha případech neslouží jen k původnímu účelu pomoci neplodným párům, ale jako pomoc těm, kteří si chtějí pořídit dítě ve vyšším věku nebo jim v tom brání jiné okolnosti, nesouvisející s plodností.
Poptávka po dárcovství ze strany těchto osob neustále roste a tím vyvolává i na tlak na řešení mnoha psychosociálních a etických otázek, s ním spojených. A to nejen z hlediska krátkodobých, ale i dlouhodobých dopadů. Patří mezi ně například práva na zjištění identity lidí, počatých pomocí dárcovství.
„Časový horizont musí být dlouhodobý, protože technologie zásadním způsobem mění i myšlení lidí, jejich pohled na svět,“ píše se v dílčím výstupu z projektu, na kterém se kromě Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity podíleli odborníci FN Plzeň, FN Motol Praha, Nemocnice České Budějovice, a. s., FN Ostrava. Hlavním autorem analýzy je pak Jan Motal z Centra pro mediální etiku a dialog při katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Analýza mapovala současné reklamní prakticky při získávání s dárců a dárkyň s tím, že způsob regulace této reklamy musí být nutně součástí legislativních změn, které v souvislosti s dárcovstvím chystají jak EU, tak Česko a další členské státy. Reklamy na dárcovství částí lidského těla by neměly narušovat lidskou integritu, měly by pojímat člověka jako integrální bytost, autonomně se rozhodující o svém osudu v celistvosti; člověk má hodnotu sám o sobě. Reklama proto nesmí podporovat komodifikaci lidského těla ani jeho částí, ani narušení integrity lidského těla pro zištné účely. Stejně tak reklamy nesmí podporovat sociální nerovnosti, nesmí privilegovat určitou skupinu lidí a jinou znevýhodňovat, neměly by spojovat dárcovství s mýtem úspěchu či snadného zisku.
Autoři analýzy ale zjistili, že reklama na dárcovství v Česku často poručuje většinu těchto základních etických principů. A nejen to. „Na základě analýzy vybraných reklam můžeme říci, že se objevuje i další problematická praxe, kterou lze pojmenovat jako dárcovství jako životní styl,“ píše se ve studii.
V analýze je uvedena celá řada konkrétních příkladů, kdy reklama prezentuje neadekvátní vztah člověka k jeho vlastnímu tělu. Zároveň ale popisuje dárcovství jako zcela bezpečný a komfortní proces. „Reklamy by měly prezentovat rizika, avšak nečiní tak,“ uvádí studie.
Jedna reprodukční klinika například nabízí „výběr TOP embrya za pomoci umělé inteligence. V tomto případě je slovní formou vytvářena představa, že mezi embryi je kvalitativní rozdíl, mezi nímž lze ryze neutrálními, technologickými postupy rozlišovat. Konstruuje se tak obraz jakési „embryonální elity“, do níž jsou ženy zvány. Podle autorů analýzy jde o nebezpečný narativ eugenické povahy, který části lidského těla redukuje na „materiál“, z něhož může žena skládat svůj budoucí „šťastný“ život..
Dalším z příkladů výrazně redukujícího a komodifikujícího sdělení je například webová reklama společnosti Pronatal a dalších společností, které nejprve inzerují finanční částku (5 × 30 000) za darování vajíček a až do podtitulku dávají menšími písmeny text „pomoc neplodným párům“. Žádné další informace zde nejsou uvedeny, lze tedy konstatovat, že jde o příklad typické komodifikace části lidského těla, která je spojena primárně s finanční částkou. „Apelativní vyznění reklamy je posíleno tím, že je přímo zmíněna lokalita, v níž se uživatelka webu nachází, čímž může být podpořena snadnost a naléhavost, s níž lze částku obdržet,“ píše se ve studii.
Autoři studie závěrem shrnují, že případná rizika nejsou v reklamě na dárcovství prezentována prakticky vůbec, naopak všechny zmíněné reklamy akcentují bezpečnost a komfort celého procesu. „Je rovněž nutné poznamenat, že v případě dárcovství gamet je v reklamách zcela pominuta skutečnost, že se přenáší geneticky materiál matky (či otce, v případě dárcovství spermií) čili je pominuta souvislost dědičnosti, problematika rodičovství apod,“ uvádí analýza.
Některé prakticky v reklamě na dárcovství podle analýzy mohou vést až k neadekvátnímu pohledu na vlastní tělo, jež může být v extrémním případě až dehumanizováno. „Proto jednoznačně doporučujeme, aby se v rámci nutných změn legislativy v oblasti dárcovství legislativci zabývali právě i etikou reklamy a její možnou regulací,“ řekla portálu ScienceZoom jedna ze spoluautorek analýzy Hana Konečná ze ZSF JU.
Více informací
