I když je klíště jako obávaný parazit možným zdrojem vážných lidských onemocnění, možná není daleko doba, kdy by jeho unikátní vlastnosti a schopnosti mohly být využity i k lidskému prospěchu. Vědci na celém světě se zabývají vývojem léků, inspirovaném právě klíšťaty.
Už v devadesátých letech minulého století přišli vědci z Oxfordu na to, že některé bílkoviny, obsažené v klíštěcích slinách, na sebe váží histamin, tedy látku, která se v lidském těle uvolňuje při alergické reakci a způsobuje mimo jiné zúžení průdušek či kopřivku. Klíště totiž při sání vůbec nepotřebuje, aby hostitel zareagoval „alergicky“ a proto dokáže vázáním histaminu případnou alergii u hostitele utlumit. Když se tedy vědcům podařilo příslušnou bílkovinu ze slin klíštěte izolovat, mělo to znamenat velkou naději pro léčbu alergiků.
„Krátce po tomto objevu vznikla v Británii firma Evolutech, která chtěla po úspěšných laboratorních pokusech na zvířatech prodávat léky na alergii, v níž by byla obsažena právě část klíštěcích slin,“ říká profesor Jan Kopecký, který se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity zabývá imunologií.
Společnost Evolutech však s počátečními velkými plány neuspěla. Podle Kopeckého se jí totiž nepodařilo na základě dalších testů přesvědčit úřady, že to, co funguje u zvířat, bude naprosto bezpečné i pro lidi. S vývojem léků pro lidskou medicínu, obsahující cizorodé bílkoviny, je totiž problém v tom, že mohou mít řadu vedlejších účinků. Například by mohly způsobit, že imunitní systém bude útočit proti buňkám vlastního organismu. K případnému využití látek z klíštěte v lidské medicíně proto zbývá ještě dlouhá cesta, ovšem zdaleka není vyloučeno, že na jejím konci bude skutečně účinná léčba, pomáhající lidem.
Jedním z mnoha příkladů může být podle Kopeckého i objev, že jedna z bílkovin v klíštěti, dokáže zastavit astmatický záchvat. Stejně jako v předchozím případě se však povedlo zatím ověřit tuto skutečnost pouze v laboratoři. Vědci vyvolali záchvat u myši a poté ho úspěšně zastavili. U lidí je aplikace toho objevu do praxe mnohem složitější.
Přitom by klíšťata, alespoň teoreticky, mohla přispět i k léčbě tak závažného onemocnění jako je rakovina. V roce 2007 zveřejnil brazilský Butantan Institut v Saolo Paulu v několika vědeckých časopisech závěry své studie, z níž vyplývá, že protein, obsažený ve slinách jednoho druhu klíštěte, dokáže při pokusech na laboratorních potkanech ničit rakovinné buňky, zatímco těm zdravým neublíží. Podle jedné ze spoluautorek studie, mikrobioložky Mariy Chudzinsky Tavassiové to však rozhodně neznamená, že by se lidé s rakovinou měli nechat napadnout klíšťaty. Pokusy zatím proběhly pouze na laboratorních potkanech a pokud z těchto pokusů vzejdou nějaké, vědecky podložené závěry, bude to otázka mnoha let dalšího výzkumu.
Klíště je ale každopádně z vědeckého hlediska natolik zajímavým, možná až fascinujícím živočichem, že jeho výzkum doslova svádí k přenosu některých poznatků ze života klíštěte jak do lidské, tak veterinární medicíny. A Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity patří v Evropě ke špičkovým vědeckým pracovištím, které se tímto parazitem zabývají.
Velkou, celosvětovou pozornost nedávno vzbudil například objev vědců PřF JU a Parazitologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích, týkající se sání klíšťat. Doktoru Ondřeji Hajdůškovi se ve spolupráci s Petrem Kopáčkem a dalšími kolegy podařilo popsat u klíštěte metabolizmus železa po sání.
Tým doktora Hajduška objevil v klíštěti dosud neznámou bílkovinu, označenou jako ferritin 2, která, jak se ukázalo, hraje klíčovou roli při dopravě železa z trávicího traktu klíštěte do jiných částí těla. Pokud je ferritin 2 takzvaně vyřazen z provozu, klíště špatně saje, a dokonce při pokusu o sání v mnoha případech hyne.
Objev by proto mohl vést k vývoji vakcíny, spočívající na jednoduchém principu. Když by byl hostitel „naočkován“ ferritinem 2, jeho tělo si proti tomuto proteinu vytvoří protilátky. A klíště, které na takovém hostiteli začne sát krev, dostane nečekaný úder, protože zároveň nasaje „zbraň“, která útokem na ferritin 2 znemožní klíštěti odbourávat železo. A parazitovi buď znechutí sání nebo dokonce přivodí jeho smrt.
I když výsledky tohoto výzkumu vypadají lákavě, pokud jde o vývoj vakcíny pro lidi, zatím mohou mít obrovský význam především při ochraně hospodářských zvířat. Klíšťata totiž přenášejí různé nemoci také na některá zvířata, v řadě případů jim ale ubližují už samotným sáním krve.
