Vědecký časopis PLOS ONE zveřejnil závěry výzkumu vědců z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, týkající se výskytu vitamínů B v obratlovcích a hmyzu, který na nich saje krev. Výzkum totiž dospěl k překvapivému závěru. Roky tradovaná a vědci všeobecně přijímaná teorie o tom, jak tento hmyz získává různé vitaminy B, je mylná. Celý proces bude zřejmě mnohem složitější, než se dosud v literatuře uvádělo.
Hmyz, který se živí výhradně krví obratlovců, má vždy velmi specializované symbiotické bakterie. Ale není úplně jasné k čemu. Obecně se dlouhodobě předpokládalo, že podobně jako symbionti hmyzu, sajícího na rostlinách (třeba mšice), doplňují tito symbionti látky, které chybí v potravě. Především některé vitamíny B, hlavně pak biotin a thiamin.
Vznikla proto teorie, která úlohu baktérií dávala do souvislosti právě s vitamíny B. Jestli je v krvi symbiont, pak existuje předpoklad, že má nějakou funkci, tedy například i to, že dodává takzvaná „béčka“. „Když jsme ale pátrali po tom, kde tato všeobecně přijímaná hypotéza vlastně vznikla, zjistili jsme, že za ní nestojí žádný věrohodný výzkum, žádný publikovaný článek, žádný důkaz. Jedná se pouze o spekulaci, která se tak vžila, že se ve vědě začala uvádět jako fakt,“ řekl portálu „sciencezoom“ jeden z členů vědeckého týku na PŘF JU Václav Hypša.
Jihočeští vědci se proto pokusili platnost této všeobecně přijímané a přitom nikým nedoložené hypotézy ověřit. Aby to ale vůbec bylo možné, museli za pomoci „chemiků“ na fakultě vyvinout i speciální (a světově unikátní metodu), které dokáže u obratlovců zjistit přesné spektrum výskytu různých vitamínů B v jejich krvi „I tohle před námi ještě nikdo neudělal,“ řekl Hypša,
Na základě nově vyvinuté metody pak vědci porovnali výskyt vitamínů B v různých obratlovcích s „genetickou“ výbavou symbiotických baktérií v hmyzu, který na nich saje krev. Pokud by byla původně teorie pravdivá, pak by totiž ten druh „béčka“, který hmyz „nenajde“ v krvi hostitele a přitom ho jeho organismus obsahuje, musela vyrobit právě symbiotická baktérie.
„My jsme ale zjistili, že to tak není. Teorie předpokládá, že symbionti poskytují různá B, hlavně biotin a thiamin. Což by mělo znamenat, že buď budou v jejich genomu příslušné geny nebo nebudou tyto vitamíny v krvi. Ale v mnoha případech tam tyto geny nejsou. Tedy jsou pro některé druhy vitamínu B, ale ne pro všechny a hlavně ne pro biotin a thiamin. A za druhé, biotin se zdá, že opravdu je v krvi v malém množství, ale thiamin obvykle ve velkém,“ uvedl Hypša.
Takže to nevypadá, že by tyto dva druhy vitamínu B byly vyráběny a dodávány symbionty (někdy ano, ale ne vždy). A není jasné, odkud se tedy některé berou. Třeba biotin v případě, že v krvi není a v genomu symbionta taky ne.
„Genom některých zkoumaných baktérií neumožňuje výrobu těch druhů vitamínu B, které by měl teoreticky vyrábět,“ uvedl Hypša. Hypotéza, které označuje symbiotické baktérie za jediné výrobce „nedostatkového béčka“ u krevsajícího hmyzu se ukázala jako nepravdivá.
Otázkou samozřejmě zůstává, kde tedy tyto potřebné druhy vitamínu B získává. Podle Hypši není zatím vysvětlení úplně jasné, možná se jedná o kombinaci několika faktorů, v jejichž výzkumu nyní tým PŘF JU pokračuje. Každopádně se oproti roky tradované hypotéze nedá říci, že by symbiotické baktérie sloužily krevsajícímu hmyzu právě k tomu, aby mu vyráběly vitamíny B". Možná jsou tam kvůli riboflavinu.
Práce jihočeských vědců je ale významná právě i v tom, že přispala k vývoji metody, schopné detailně popsat výskyt jednotlivých druhů vitamínu B v organismu obratlovců.
