Autismus se stává vážnou civilizační chorobou, kterou se zabývají odborníci na celém světě. Už třetí ročník odborné konference Život s autismem, pořádané Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity, by měl pomoci odpovědět na důležité otázky, související s pomocí autistům i jejich rodinám. Základním problémem autismu v Česku je totiž nedostatek odborníků na toto onemocnění a složitý přístup k účinné odborné péči.
Konferenci „Život s autismem“ pořádá ZSF JU 11. listopadu. Vystoupí na ní jako odborníci z Jihočeské univerzity, tak řada odborníků z jiných univerzit a zdravotnických pracovišť v Česku. Konference se nezabývá pouze jedním tématem, tedy například terapiemi, ale její program zasahuje do celé řady služeb, souvisejících s tímto onemocněním. První ročník navštívilo 250 lidí, letos očekávají organizátoři ještě větší účast.
„Mimo jiné se nám podařilo zajistit vystoupení Šimona Hlinovského, který má Aspegerův syndrom a bude vyprávět o své cestě životem,“ řekla portálu „Sciencezoom“ hlavní organizátorka konference Ingrid Baloun. Šimon Hlinovský vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a nyní pracuje v softwarové společnosti SAP na projektu „Autism at work“.
Je součástí týmu, který se stará o přijímání nových zaměstnanců. Kromě toho je dlouholetým členem Českého červeného kříže a podílí se i na prospěšných charitativních projektech jako je Světluška a Český den proti rakovině. „Podle výzkumů až 80 % lidí na autistickém spektru nemá stálé zaměstnání, což je škoda, protože mnozí z nich jsou kvalifikovaní, loajální a pracovití, ovšem je pro ně obtížné uspět u pracovních pohovorů. Lidé s Aspergerovým syndromem často obtížně udržují oční kontakt, což na personalisty působí nedůvěryhodně,“ řekl loni na tiskové konferenci k Mezinárodnímu dni Aspergerova syndromu Šimon Hlinovský.
Podle Ingrid Baloun se i ZSF JU snaží „rozjíždět“ další projekty, která by měli pomoci lidem s autismem a podobnými chorobami. „Nejzásadnějším problémem je nedostatek odborníků pracujících s lidmi s poruchou autistického spektra (PAS),“ uvedla Baloun. Podle ní nejde jen o odborníky v sociálních službách, ale i o lékaře, kteří mnohdy mají nedostatečnou zkušenost a autisty a jejich speciálními potřebami. „Jedná se například o zubaře, kteří nejsou schopni lidi s PAS ošetřit jinak než v narkóze,“ řekla Baloun. Nedostatek odborníků se projevuje i na dlouhých čekacích lhůtách na odbornou pomoc v případě lidí s PAS „Pro příklad nyní se čeká na první sezení u diagnostika (dětského psychiatra nebo klinického psychologa) nejméně půl roku a někde se čeká i rok,“ řekla Baloun.
Porucha autistického spektra je podle ní velmi obsáhlá a děti, dospívající a dospělí jsou od sebe velmi odlišní. „Nikdy nenajdeme dva stejné případy, tedy dva lidi, kteří by měli úplně stejný vývoj. Každý je opravdu jedinečný,“ řekla Baloun. Podobně odlišné jsou tedy i diagnózy. Jediný „Rettův syndrom“ se dá potvrdit z vyšetření genetiky (je tam mutace genů na chromozomu X). U dalších diagnóz jako jsou dětský autismus a všechny ostatní je původ vzniku neznámý.
