Vymření dinosaurů dávají někteří vědci do souvislosti s přírodní katastrofou, která během krátké doby změnila životní podmínky na zeměkouli. Nová mezinárodní studie vedená odborníky z Přírodovědecké fakulty JU přitom jen s mírnou nadsázkou dochází k závěru, že podobný vliv na vymírání „velkých“ může mít i současné globální oteplování. Jak se totiž ukazuje, v rámci adaptace na klimatické změny a stěhování druhů za lepšími životními podmínkami mají oproti těm velkým výhodu právě menší druhy. 

Klimatická změny přinášejí kromě změny teplot i změnu biologické rozmanitosti a stability vodních a suchozemských společenstev. Většina oblastí na zeměkouli zažívá rostoucí trend invazí druhů do míst, kde se předtím nevyskytovaly. Tak, jak se mění teplotní a jiné přírodní podmínky, tak některé druhy vytlačují ty původně domácí a druhá skladba se tak mění. 

Tento celosvětový pohyb, jakési stěhování druhů, může a také má už dnes velký vliv i na člověka a jeho hospodářskou a zemědělskou činnost. Známými příklady jsou například invaze slunéček asijských nebo amerických raků do Evropy. Některé invazní druhy se stávají novými vrcholovými predátory se silným dopadem na celou potravní síť.

Mezinárodní tým vedený Dr Samuelem Dijoux z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity pomocí numerických simulací zkoumal vliv těchto invazí ze širšího hlediska. Vědci mimo jiné zjišťovali, jaké druhy bezobratlých a dalších studenokrevných živočichů mají při obsazování nových teritorií výhodu a jaké nevýhodu. Zároveň se zabývali i otázkou vlivu „invazí“ na celý ekosystém. Výsledky studie publikované v časopise Ecology Letters přitom přinesly i některá zcela unikátní a zajímavá zjištění.

A jedno z nich se týká již zmíněné souvislosti mezi velikostí živočichů a schopností jejich adaptace na nové životní podmínky. Studie ukazuje, že úspěch invaze závisí na trofické pozici vetřelce (tj. zda se jedná o predátora nebo kořist), podmínky prostředí a také velikosti druhu.

 „Celkově jsme zjistili, že invazní druhy mají šanci uspět zejména za vyšších teplot v prostředích bohatých na živiny. Díky činnosti člověka se taková prostředí stávají běžnějšími, což usnadní invaze živočichů do nových oblastí,“ uvedl poslední autor studie David Boukal z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

A vliv velikosti? Vypracovaný model „invazí“ jednoznačně předpovídá častější invaze menších druhů na všech trofických úrovních. Jinými slovy: menší druhy se lépe přizpůsobují vyšším teplotám, což je v současnosti jejich velká konkurenční výhoda. 

„Například dnes vymírají některé velké druhy ryb, zatímco menší ryby zůstávají a jejich početní stavy naopak rostou,“ řekl docent Boukal portálu ScienceZoom. Vliv velikosti druhů na schopnost jejich adaptace se ale může projevovat i na souši. Opět se tu s mírnou nadsázkou nabízí paralela s prehistorickým vymřením dinosaurů.

Velká zvířata se vyrovnávala s přírodní katastrofou a jejími důsledky z mnoha pochopitelných důvodů hůře než malí savci, hmyz a další druhy menších živočichů. Díky této katastrofě tak skončila desítky miliónů let trvající nadvláda dinosaurů, což následně umožnilo nebývalý rozvoj savců a díky tomu i vznik člověka.

I když se nedají důsledky současného globální oteplování a dalších změn v ekosystémech přímo srovnávat s pádem asteroidu (který stál podle některých teorií za vymřením dinosaurů), srovnatelná je podle vědců rychlost těchto změn Změny klimatických podmínek se i díky vlivu člověka nyní odehrávají velmi rychle v rozmezí několika desetiletí, maximálně staletí. Přitom i v rychlosti změn spočívá adaptační nevýhoda velkých živočichů (jakými jsou například velcí savci) v porovnání s těmi menšími.

„Probíhající globální klimatické změny přinášejí hrozbu zmenšování druhů s mírnou nadsázkou podobnou té, která nastala s koncem éry dinosarů. Jen zatím nevíme, jak rozsáhlá tato změna bude,“ uvedl David Boukal.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30