Šumavská statkářka a zároveň studentka Ekonomické fakulty JU Terezie Daňková sepsala v angličtině pro mezinárodní zemědělský časopis příklady přebujelé byrokracie, která trápí české zemědělce. A její text se setkal s velkým čtenářským ohlasem doma i v zahraničí. Na rozdíl od jiných totiž Daňková nekritizuje systém zemědělských dotací a jejich kontroly. Jen upozorňuje na to, že příliš byrokracie při této kontrole může nakonec přinést zemědělcům i konzumentům potravin více škody než užitku.

Fakt, že je dnes evropské zemědělství založené prakticky zcela na veřejných dotacích, vyvolává podle Daňkové i pochopitelnou potřebu toho, zda jsou peníze daňových poplatků vynaloženy účelně a spravedlivě. Proto jsou také dnes zemědělci v Evropě vůbec nejsledovanější skupinou obyvatel.

K dosavadním kontrolním mechanismům a systému LPIS (Land Parcel Identification System) přibyly loni ještě dva důležité portály, konkrétně AMS (Area Monitoring System) a GTFOTO, tedy aplikaci pro geotagging fotografií.

Tyto systémy jsou navrženy tak, aby nepřetržitě monitorovaly zemědělce pomocí satelitních snímků a informovaly vládu o tom, jak zemědělci dodržují všechna pravidla, která stanovila. Zemědělci jsou tak podle Daňkové skutečně při práci sledování 24 hodin denně, 365 dní v roce. 

Při takto detailním sledování „ze země i ze vzduchu“ by měl mít stát teoreticky k dispozici tolik dat a informací, že by zemědělcům měla odpadnout značná část současné administrativní zátěže. Opak je ale paradoxně pravdou. A právě v tom spočívá základ kritiky Terezie Daňkové v mezinárodním časopise.

Portál AMS například loni představil výsledkovou tabulku takzvaných ‚semaforů‘, hodnotících třemi semaforovými barvami, zda jsou zemědělské pozemky ve stavu, odpovídajícím dotačním pravidlům. 

Celé řadě farmářů ale najednou takřka všechny pozemky na portálu zčervenaly, což by znamenalo, že zemědělec nedodržuje pravidla a dotace mu budou odebrány nebo zastaveny. I když to u zemědělců vyvolalo zděšení a stres, nakonec se ukázalo, že šlo „jen“ o chybu software a porodní bolesti celého systému.

Nejen tento případ ale podle šumavské statkářky a chovatelky koní ukazuje na nesoulad s narůstající mírou byrokracie v zemědělství a výsledky, které to přináší. I když jsou totiž zemědělci sledováni z letadel i satelitů, byrokracii při kontrolách to paradoxně nijak zvlášť nesnížilo.

„Například počet fyzickým kontrol se loni oproti předchozímu roku, kdy ještě neexistovala satelitní kontrola, paradoxně zvedl o polovinu, Takže byrokracie v době, kdy jsme sledováni družicemi, neklesla, ale stoupla,“ uvedla Daňková.

A zmínila i konkrétní příklady. Družicový systém například vyhodnocuje nepřetržitě každou zemědělskou oblast na základě míry výskytu chlorofylu, tímto způsobem získané informace jsou ale ještě při komunikaci s farmářem kombinovány s klasickými leteckými snímky. Pokud při srovnání leteckých a družicových dat systém objeví nějaké nesrovnalosti, vyzve farmáře, aby předmětné pole či louku ještě vyfotil sám a fotky pak poslal do systému, Jenže to není tak jednoduché.

Zemědělec si musí stáhnout do svého mobilního telefonu příslušnou aplikaci, naskenuje QR kód a spáruje aplikaci mezi počítačem a chytrým telefonem. A teprve pak může vyfotit skutečnou situaci na místě, které systém vyhodnotil jako problematické. „Mně osobně to trvalo čtyři dny,“ uvedla Daňková s tím, že podobné problémy má určitě i řada dalších farmářů.

Navrhuje proto určité řešení, které bylo také podstatou jejího článku v mezinárodním zemědělském časopise. Zemědělcům by mohli pomáhat v rámci praxe přímo studenti zemědělských škol, a to tím, že stát vytvoří 

demo verzi celého kontrolního systému.

Tu by si pak studenti naučili ovládat a používat. Kromě toho, že by se už ve škole mohli zapojit do praxe, byli by také na rozdíl od současných zemědělců mnohem lépe připraveni na to, co je může čekat, až ze školy odejdou.  

Druhým problém současné kontroly využívání zemědělských dotací je podle Terezie Daňkové fakt, že stát málo využívá data nasbíraná při satelitním sledování zemědělských pozemků. A to například k tomu, aby z těchto dat mohl „vyčíst“ ideální způsob boje s hraboši a dalšími zemědělskými škůdci nebo doporučit ideální formu pomoci oblastem postiženým suchem či mrazem. Stát ale nasbíraná data k těmto důležitým analýzám, které by mohly pomoci zemědělcům, s odkazem na nedostatek financí takřka nevyužívá. „Systém je třeba doladit k všeobecnému prospěchu, a ne přenést řešení všech problémů s ním spojených pouze na zemědělce,“ uvedla Terie Daňková.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30