Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity společně s Vysokou školou technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích připravují zcela unikátní metodiku, která by měla městům pomoci prosazovat inovativní řešení ve veřejných soutěžích. Znamená to, že města by měla dostat metodický návod k tomu, aby dokázala kromě nabízené ceny dobře zhodnotit třeba i to, jak může tvůrce zakázky přispět ke zlepšení životního prostředí nebo určité sociální situace. Schopnost co nejlépe začlenit inovace a inovativní řešení do systému veřejných zakázek bude představovat stále důležitější prostředek ke zlepšení životních podmínek obyvatel aglomerací.

V Česku se ale zatím veřejná správa a samospráva vesměs stále řídí tím, že jediným kritériem výběru je cena zakázky. Evropská komise přitom zdůrazňuje i environmentální a sociální kritéria. Jenže jak začlenit požadavek EK do systému veřejných soutěží a přitom se vyhnout možnému obvinění z korupce či zvýhodňování žadatelů, kteří nabídli vyšší cenu než konkurence?

Základním problém je v tom, že v Česku na rozdíl od zahraničí zatím neexistuje ucelená metodika, která by městům a obcím pomáhala prosazovat inovativní řešení při zadávání a hodnocení zakázek. A právě to se snaží napravit tříletý výzkumný projekt EF JU a VŠTE v Českých Budějovicích. V rámci konceptu Smart Cities (chytrých měst) se autoři projektu zaměří na detailní zmapování oblastí, které mohou ovlivnit veřejné zakázky a podpořit využívání inovativních postupů. Výstupy budou vycházet z provedené analýzy aktuální tuzemské a zahraniční praxe. 

„Primárním cílem Smart City je zajištění kvalitního života obyvatelům, kdy jsou jako nástroj využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů města,“ řekla portálu ScienceZoom děkanka EF JU Zuzana Dvořáková Líšková.

Nový koncept je přitom podle ní postaven na tom, že dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje. Týká se to zejména dopravy, logistiky, bezpečnosti, energetiky, správy budov a podobně. V konceptu Smart Cities je současně kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“ aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“ infrastruktury města. Jde tedy o to nalézt systém zadávání veřejných zakázek, který by zohlednil důležitost propojení všech těchto aspektů, žádný z nich nevynechal a žádný příliš „nenadřadil“ nad ostatní. 

„S vytipovanými experty povedeme hloubkové rozhovory za účelem zmapování úzkých míst, jak více podpořit zavádění inovací a doporučení příkladů dobré praxe. K získání detailnějších znalostí rovněž povedou realizované workshopy,“ uvedla děkanka EF JU.

Vzhledem k tomu, že se jedná o komplexní problematiku s celospolečenským dopadem a zároveň změnu myšlení zadavatelů, bude připraven eLearningový kurz předem otestovaný na vzorku zadavatelů. Ten budou moci zadavatelé využít ke zvýšení svých znalostí v uvedené oblasti. Návodem jim pak bude připravená metodika zadávání inovativních veřejných zakázek v oblasti SMART City.

Česká republika v květnu 2019 přijala Deklaraci o inovacích ve veřejném sektoru (The Declaration on Public Sector Innovation). Deklarace potvrzuje sdílený pohled signatářů na to, jak podporovat, zlepšovat a rozšiřovat inovace tak, aby byly státy schopny reagovat na široké spektrum nových výzev a příležitostí. Vzhledem k významu celého tématu systémové tvorby inovací, bylo téma budování tzv. inovační kultury ve veřejné správě zařazeno také do nové koncepce rozvoje veřejné správy s názvem koncepce Klientsky orientovaná veřejná správa 2030. 

V české veřejné správě totiž systémový přístup k tvorbě inovací chybí, inovace jsou rozvíjeny spíše nahodile. Posunem vpřed je koncept Smart Cities, který slouží ke zlepšení života obyvatel. Jedná se o přístup k chytřejšímu řízení měst, obcí, regionů a života v nich prostřednictvím zavádění moderních technologií. Přestože Česká republika udělala znatelný posun ve zlepšení fungování veřejné správy, dosud neexistuje koordinovaná metodická koncepce, která by se zaměřila nejen na optimalizaci a hodnocení procesů, ale především na zvyšování inovačního potenciálu veřejné správy v oblasti zadávání inovativních veřejných zakázek v oblasti Smart City. 

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30