V reklamě na dárcovství by mělo být zcela zakázáno uvádění konkrétní finanční kompenzace či nefinančního plnění. Takový je jeden z dílčích výstupů výzkumného projektu o udržitelnosti dárcovství částí těla, na které se významnou měrou podílejí odborníci ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Výsledky studie by měly být důležitým a možná i zásadním vodítkem pro změnu příslušné legislativy v Česku.

Celý projekt se jmenuje Kvalita a udržitelnost programu dárcovství částí těla v ČR a kromě ZSF JU se na něm podílejí odborníci ze Západočeské univerzit v Plzni, Masarykovy univerzity v Brně a fakultních nemocnic v Plzni, Českých Budějovicích, pražském Motole a v Ostravě. Jedná se o nejrozsáhlejší a nejkomplexnější studii svého druhu v historii Česka. Projekt by měl proto mít dopad na zákonnou regulaci dárcovství (a zejména reklamy na něj) z mnoha různých pohledů. 

„Garantem projektu je ministerstvo zdravotnictví, kterému také předáváme veškeré dílčí výstupy naší práce,“ řekla portálu ScienceZoom Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Vedení ministerstva by pak mělo rozhodnout o případném návrhu legislativních změn. 

Jedním z nedůležitějších aktuálních výstupů projektu jsou totiž i precizně formulovaná série doporučení, jakým způsobem by měly být v Česku kompenzovány dárcovské služby. V tom je totiž základní problém. Některé kompenzace, třeba v případě dárcovství plazmy, vajíček nebo spermatu, jsou totiž nabízeny takovou formou, že to místo altruismu zavání klasickým obchodem s částmi lidského těla. A ten je mezinárodními úmluvami striktně zakázán.

Autoři studie v jiné části upozornili na konkrétní příklady, kdy různé společnosti lákají dárce velmi neetickým způsobem. Zmiňují například inzerci společnosti Pronatal, která nejprve inzeruje finanční částku (5 × 30 000) jako kompenzaci za darování vajíček a až do podtitulku dává menšími písmeny text „pomoc neplodným párůům“.

Podobné je to v dárcovství krevní plazmy. Reklama firmy Plasma Place je koncipována jako odkaz s titulkem „Získej 14 000 Kč – Daruj plazmu“, doplněným o sugestivní obrazový doprovod, složený ze dvou fotografií a popisku „A co si vybereš ty? Daruj plazmu a získej 1400 Kč za 2 hodiny. Pomáhej zachraňovat životy“.

Obchod nebo altruismus?

Odborníci proto ve studii zformulovali mimo jiné následující doporučení pro náborové kampaně zaměřené na živé dárce částí těla:  

- Zlepšit vzdálenostní i časovou dostupnost odběrových center, aby náklady dárců na dopravu a čas byly co nejmenší.

- Kompenzace musí odpovídat náročnosti dané procedury. Dárci ani zpracovatelé nesmí na proceduru doplácet v původním slova smyslu. Přímé finanční kompenzace by však měly být krajním řešením podloženým dokumenty (cestovné, ztráta výdělku, náklady zpracovatelů). Nepohodlí a mírné omezení jsou principem dárcovství, nikoliv kompenzovatelným nákladem. 

- Přímá platba degraduje dárcovství na obchod a odrazuje dárce z vyšších socioekonomických skupin. Živí dárci částí těla musí být společností oceňováni jako skupina, která společnosti přináší něco, co nelze jinak nahradit. Kompenzace tomu musí odpovídat.

- Odběry se musí vrátit do nemocnic, velkých zdravotnických zařízení či primárně nekomerčních institucí obecně prospěšného charakteru (např. typu Červeného kříže, registru dárců dřeně, …), jež budí větší důvěru v nekomerčnost systému než odběry v obchodních centrech.

- U odběrů urgentních (krevní destičky, krev speciálních charakteristik) odborníci doporučují kompenzovat nutnost změnit naplánovaný program osloveného dárce rozumným peněžním paušálem. Posmrtné dárcovství musí stát výhradně na solidaritě. 

- Kompenzovány mohou být jen doložené náklady, které musí být přiměřené. 

- Odběry krve a plazmy by měly být na společném pracovišti, v současných transfuzních stanicích. Méně časté odběry pro alogenní použití (krvetvorné buňky a gamety) by měly být soustředěny na jednom či dvou specializovaných pracovištích v ČR, ideálně ve velkých nemocnicích. 

Tato doporučení jsou jen částí celkových doporučení, která by měla vést k regulaci reklamy na dárcovství v Česku. Výzkumný projekt „TAČR TL05000144 – Kvalita a udržitelnost programu dárcovství částí těla v ČR, 2021–2023“ se zabývá i řadou dalších okolností kolem dárcovských služeb. Podle Hany Konečné by totiž neexistující nebo špatná regulace mohla v budoucnu vést k rozšíření obchodu s částmi lidského těla a dehumanizaci dárcovství. „Pak bychom se skutečně mohli dočkat toho, že se lidské tělo stane běžným zbožím,“ uzavřela Konečná.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30