Prestižní zahraniční časopis Religion zveřejnil studii Zuzany Bártové z Katedry sociální a charitativní práce Teologické fakulty Jihočeské univerzity. Studie se věnuje náboženství v osobnostním rozvoji středně a vysoce kvalifikovaných pracovníku na Slovensku. Zuzana Bártová mimo jiné poukazuje na určitou sakralizaci práce, tedy na to, že část lidí dnes považuje práci za zdroj smyslu života.

Takzvaný osobnostní rozvoj je dnes všeobecně požadovanou součástí vzdělání managementu firem. Obecně se předpokládá, že se manažeři budou sebevzdělávat, tedy například číst určité druhy literatury, provádět psychologická a zdravotní cvičení, prostě jakýmkoliv dosažitelným způsobem rozvíjet a zlepšovat své schopnosti.

Tento důraz na seberozvoj se také prosazuje v práci a v pohledu na práci. Zatímco ale různé studie se čím dál více zabývají otázkou náboženství a spirituality v práci, studie osobnostního rozvoje náboženství do značné míry pomíjejí, nebo ho nevidí jako centrální jev. 

Studie Zuzany Bártové proto mimo jiné poukazuje na důležitost studia náboženství v kontextu osobnostního rozvoje v práci skrze otázku smyslu života a různých druhů náboženských „já“, které se takto rozvíjí.

„V současném pracovním procesu je po lidech často požadováno, aby se zabývali rozvojem různých komunikačních a emočních dovedností, cítili se lépe a celkově na sobě pracovali. V mém výzkumu se ukazuje, že část lidí takový přístup přijímá za svůj a uplatňuje ho ve svém vztahu k práci,“ řekla portálu ScienceZoom Zuzana Bártová.

U části těchto osob to podle ní vede k tomu, že vnímají práci nejen jako smysluplnou, ale také jako zdroj smyslu života. „To považuji za náboženský postoj k práci, za její sakralizaci v návaznosti na chápání náboženství u Durkheima (francouzský sociolog - pozn. red.),“ uvedla Bártová.

Spojením osobnostního rozvoje a práce lidé podle ní rozvíjejí své vlastní já v práci tak, že se „mobilizují teistické pojetí sebe či holistické pojetí sebe“. Jedni tak vnímají seberozvoj v práci ve vztahu k Bohu, kdy Bůh je vede a pomáhá jim v rozvoji v práci. Jiní to vnímají ve vztahu k rozvíjení já, které je autentičtější nebo napojené na širší okolí, potažmo vesmír.

„Tím, jak spojují seberozvoj a práci, určití jedinci sakralizují práci, odkazují se na náboženské instituce (křesťanství, alternativní spiritualita) a rozvíjejí žité náboženství, tedy to, jak prožívají náboženství v každodenním životě,“ říká doktorka Bártová.

Studie se nezabývá dopadem na produktivitu práce s ohledem na osobnostní rozvoj. Studie také nerozlišuje mezi lidmi, kteří věří a kteří jsou bez víry. „Pouze ukazuje, že část těch, co se zajímají o osobnostní rozvoj, jde až tak daleko, že sakralizuje práci,“ uvedla Bártová pro ScienceZoom. To dále přispívá k rozvoji náboženského (teistického či holistického) já. Další přítomnost náboženství je v tom, že se při spojování práce a osobnostního rozvoje zapojují prvky z křesťanství či alternativní spirituality. Práce vystupuje z běžného života, stává se středobodem života. 

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30