Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (FROV JU) se významnou měrou podílí na širokém mezinárodním projektu zlepšení životních a ekologických podmínek v řece Dunaj. Tato „vodní páteř“ Evropy se totiž vlivem pokračujícího znečištění a zástavby dostává do stavu, který ohrožuje nejen život v řece, ale začíná mít i velmi negativní hospodářské důsledky, srovnatelné s hrozbou přírodní katastrofy. Vědci se proto snaží najít způsob, jak tuto hrozbu zastavit a vrátit evropskému veletoku stav blízký přírodě a zároveň dlouhodobě využitelný člověkem.
Už samotný fakt, že se Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity podílí na tak širokém evropském projektu, představuje pro fakultu určitý druh vyznamenání. Integrovaný projekt LIFE Living Rivers (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers), jehož je výzkum Dunaje součástí, patří totiž k největším projektům svého druhu v Evropě a podílí se na něm řada institucí. Jen základní rozpočet projektu činí 28 milionů EUR (686milionů korun), jsou na něj ale navázány stavební, revitalizační a jiné projekty za další stovky milionů. A to vše s cílem zabránit pokračují devastaci evropských řek.
K výzkumu Dunaje a některých dalších slovenských toků se FROV JU dostala díky svému renomé. „Jsme zřejmě jediným univerzitním pracovištěm ve střední Evropě, schopným nabídnout tak širokou škálu služeb v oblasti výzkumu a ochrany vod,“ řekl portálu ScienceZoom Bořek Drozd z laboratoře sladkovodních ekosystémů FROV JU a zároveň garant projektu na JU.
Vědci fakulty se na Slovensku zabývají jak návratem některých původních druhů ryb do Dunaje (například jesetera malého), tak revitalizací některých řek v povodí tohoto veletoku či ochranou místní fauny a flóry. Práce jihočeských vědců a dalších projektových partnerů tak například přispěje k vyhlášení nového slovenského Národního parku Podunajsko.
Projekt plánovaný na deset let, ale počítá i s různými stavebními a revitalizačními úpravami, včetně třeba návratu některých říčních ramen do původní podoby tak, aby jimi tekla znovu voda do Dunaje. Třeba právě na návrhu takových úprav se konkrétně podílejí vědci FROV JU. Jde přitom o obrovské investice v řádu miliard.
„Podobně pomůže výzkum i ke zprůchodnění známých vodních děl Gabčíkovo a Čunovo či obnovu Starého Dunaje jako přirozeného biokoridoru pro ryby,“ uvedl Bořek Drozd. Projekt přitom rozhodně není samoúčelný, ani ryze „ochranářský“. Snaha vrátit Dunaj a jeho povodí do stavu bližšího přírodě, vychází také z ryze pragmatických důvodů.
Podle vědců se totiž „vodní páteř Evropy“ může už brzy stát její bolavým místem. Nejen, že pokračuje znečištění řeky, která je pro mnoho oblastí zdrojem pitné vody a energie, ale také začínají paradoxně selhávat některé funkce staveb na řece a v jejím okolí. „Na dně přehrad a některých dalších místech se ukládají sedimenty, které se neodplavují, tok se zanáší a postupně tak dochází k omezení retenční (zadržení vody), ale i protipovodňové funkce některých vodních děl,“ uvedl Drozd.
Vědci také vyvrátili mylnou představu, že díky šířce a mohutnosti Dunaje se tohoto veletoku příliš netýkají problémy se zbytky léků a hormonů ve vodě, které trápí menší toky a mění život v řece. „Ukázalo se, že i Dunaj je na tom velmi podobně, zvláště pak pod velkými aglomeracemi“ řekl Bořek Drozd.
V Dunaji byly detekovány stovky chemikálií a u 21 chemických látek bylo zjištěno překročení odvozených nebo již stanovených norem environmentální kvality. Výsledky budou sloužit jako podklad pro plánování opatření na zajištění kvality vody v tomto veletoku, například na zavádění nových technologií čištění odpadních vod.
Nepříjemným překvapením byl pro vědce na některých místech Dunaje i stav rybí populace. „Například v Rumunsku, v deltě Dunaje, jsou ryby prakticky vyrabované,“ uvedl Drozd.
Celkově se podle něj dá říci, že Dunaj je z hlediska kvality vody i života v řece v silně nelichotivém stavu, který se stále zhoršuje, a pokud se s tím nezačne něco účinně dělat, budu to mít fatální důsledky prakticky pro celou Evropu. A to včetně důsledků hospodářských.
„Tím, že se snažíme chránit ryby a život v řece, nechráníme jen nějaké rybičky nebo rostliny, chráníme především sami sebe. Je to win-win strategie, která přichází za pět minut dvanáct,“ řekl Bořek Drozd.
