Stále viditelnější důsledky klimatických změn na Zemi přinášení z laického pohledu i jednu záhadu. I když kvůli globálnímu oteplování hoří v jižní Evropě lesy, na jiných místech lidé zažívají katastrofální povodně nebo naopak nevídané sucho, tropického pásma jakoby se tyto změny netýkaly. Teploty tam zůstávají prakticky konstantní jen s mírnými odchylkami. Důvody toho, pro laiky možná až paradoxního jevu, vysvětluje pro portál ScienceZoom světoznámý tropický biolog Vojtěch Novotný.
Každému laikovi totiž musí být divné, proč nemá globální oteplování prakticky žádný vliv na tropické lesy. Zatímco hoří ruská tajga a porosty na řeckých ostrovech, Čínu sužují přívalové deště a meteorologové zaznamenávají i v Česku rekordní teploty, v tropických lesích jakoby se prakticky nic nedělo.
Nejen, že průměrná teplota zůstává prakticky konstantní, ale nemění se ani druhová skladba fauny a flóry. Nebo vědci alespoň o žádných změnách neinformují. Jak je to možné?
„Oteplování se děje v různé míře podle zeměpisné šířky, největší nárůst teploty je ve vyšších šířkách, naopak na rovníku je minimální nebo žádný,“ řekl Vojtěch Novotný z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Biologického centra AV.
Z tohoto důvodu jsou tak změny vyvolané oteplováním zatím v tropech malé nebo málo viditelné. Na druhou stranu je ale faktem, že vědci na rozdíl od jiných míst na planetě nevědí úplně přesně, jaké byla v tropických lesích rostlinná skladba historicky.
Zatímco v Evropě se globální klimatická změna projevuje například ústupem smrku, v tropických lesích žádné takové dominanty (jakou dnes v Česku představuje právě smrk) nejsou. Žádný druh stromu totiž v tropech nemá mezi ostatními stromy větší než maximálně pětiprocentní zastoupení.
„Ty změny tak mohou být nenápadné,“ uvedl Novotný. Místo, aby bylo podle něj v tropických lesích jako dříve třeba 250 původních druhů stromů, tak je jich tam třeba zase 250, z toho se ale 50 vyměnilo.
Odborníci, včetně Novotného, ale varují, že se s postupujícím globálním oteplováním může tempo dosud málo viditelných změn rapidně zrychlit. „Už se začínají ukazovat problémy spojené s tím, že podobně jako v Evropě začnou živočišné druhy migrovat směrem vzhůru do hor. Zatím o tom máme ale jen málo informací a nevypadá to na tak radikální změny jako u nás. Nicméně trend bude jistě pokračovat,“ řekl Novotný.
S tím podle něj souvisí nejen dopad na biodiverzitu, ale třeba i potenciální šíření malárie a dalších různých chorob do výše položených oblastí. Podobný názor jako Vojtěch Novotný mají i další odborníci. „V ekvatoriálním pásmu kolem rovníku, zahrnujícím tropické lesy, je tak vysoká vlhkost vzduchu, že vodní koloběh dokáže zatím důsledky oteplování eliminovat. Jednoduše řečeno to, co se ve vyšší míře vypaří, se zase jinde vyprší,“ řekl portálu ScienceZoom Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (Czechglobe).
Celkově se tak podle Aleše Fardy v oblastech tropických lesů na rozdíl od zbytku zeměkoule prakticky neotepluje. Největší nárůst průměrných teplot zaznamenávají klimatologové ve vyšších šířkách, naopak na rovníku je tento růst minimální až žádný. Tomu odpovídají i malé nebo žádné změny životního prostředí.
Také Aleš Farda je přesvědčen o tom, že pokud bude globální oteplování pokračovat, což se dá předpokládat, může se změnit nejen rozsah a současná poloha tropických lesů, ale také s tím související vzdušné proudění, zajišťující dnes dostatek vody lidnatým africkým zemím v oblasti Guinejského zálivu.
„Tato změna proudů v minulosti vedla ke vzniku Saharské pouště v místech, kde předtím byla savana,“ uvedl Farda. Klimatické změny v tropickém pásmu by tak mohly mít ohromný vliv na migraci.
