Skutečný vliv klimatických změn a globálního oteplování na některé druhy živočichů může být velmi odlišný od současných představ. Dokazují to mimo jiné výsledky unikátního výzkumu schopnosti termoregulace motýlů, na které se významnou měrou podíleli i vědci z Jihočeské univerzity. Výzkum prokázal, že velcí tropičtí motýli, zvyklí žít v teplotně stálém prostředí, se vyrovnávají s prudkými výkyvy teplot lépe než motýli z prostředí, v němž se střídají čtyři roční období.
Ještě nedávno přitom vědci očekávali, že ty druhy motýlů, které žijí v mírném pásmu, včetně Česka, budou mít vyšší schopnost termoregulace. Obývají totiž dlouhodobě prostředí, v němž se teploty během roky výrazně mění a motýli se tomu musejí přizpůsobit. Naproti tomu tropičtí příbuzní se s takovými teplotními změnami vyrovnávat nemusejí.
„Proto se i mezi vědci obecně předpokládalo, že termoregulační schopnosti tropických motýlů budou menší než u jejich příbuzných z mírného pásma,“ řekla portálu ScienceZoom Kateřina Sam, jedna ze spoluautorek výzkumu termoregulace motýlů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Mezinárodní vědecký tým, v němž byli i zástupci JU a Biologického centra AV, zkoumal schopnost termoregulace u více než 6 800 motýlů (54 druhů) v Panamě, Rakousku, České republice a Velké Británii. V rámci studie vědci použili ruční síťky a malé sondy k měření teploty Porovnávali tělesnou teplotu motýlů s teplotou okolního vzduchu nebo vegetace, na které se motýli nacházeli.
A přitom poměrně překvapivě zjistili, že tropičtí motýli dokážou udržovat nižší tělesnou teplotu při vyšších teplotách vzduchu lépe než motýli z mírnějších klimatických podmínek. O schopnosti termoregulace totiž zřejmě nerozhoduje ani tak adaptace na teplotně různorodé prostředí, ale především velikost a tvar křídel motýlů. Tyto parametry jsou klíčové pro udržení jejich tělesné teploty na optimální úrovni v obou zkoumaných klimatických podmínkách.
"Zdá se, že strategie motýlů ze Střední Ameriky by tak mohly být efektivnější při zvládání globálního oteplování, než se dříve předpokládalo," uvedla spoluvedoucí studie Benita Laird-Hopkins, doktorandka z Jihočeské univerzity a Biologického Centra AV ČR.
Naopak motýli v mírných oblastech, jako je západní a střední Evropa, by mohli čelit většímu riziku. Z výsledků studie také vyplývá, že schopnost motýlů přizpůsobit se měnícím se teplotám a přežít je výhodnější pro ty, kteří jsou větší. Pro tropické motýly znamená větší velikost křídel vyšší mobilitu a schopnost rychleji letět do chladnějších prostředí. Naopak motýlům žijícím v mírném podnebí umožňují větší křídla rychleji se zahřát na slunci a poskytnout energii potřebnou k letu.
Podle Kateřiny Sam to ale neznamená, že menší druhy středoevropských motýlů jsou kvůli stoupající průměrné teplotě brzy odsouzeny k zániku. Výzkum jejich schopnosti termoregulace totiž zároveň prokázal, že i čeští motýli jsou většinou schopní přežít i teploty kolem 40 stupňů nad nulou. Teprve nad tuto teplotní hranici jim hrozí úhyn.
Z toho ale také zároveň vyplývá, že zásadní pro přežití různých motýlích druhů zejména v prostředí aglomerací není ani tak současná průměrná teplota jako spíše úbytek vegetace a ničení přirozených stanovišť motýlů. Kolem vybetonovaných nebo vyasfaltovaných ploch totiž teplota během léta v Česku často může přesáhnout i 50 stupňů, což je pro motýli smrtící.
Výzkum schopnosti termoregulace bude přitom i nadále pokračovat, nyní se spoluvedoucí studie Benita Laird-Hopkins soustředí na zjišťování rozdílu v termoregulaci u motýlů v různých nadmořských výškách.
Reference k původnímu vědeckému článku:
Laird-Hopkins B, Ashe-Jepson E, et al. Thermoregulatory ability and mechanism does not differ consistently between neotropical and temperate butterflies. Global Change Biology DOI: 10.1111/gcb.16797
