Vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity vymysleli způsob, jakým mohou správci či majitelé vodních ploch prakticky zcela přesně spočítat množství kormoránů, kteří se v těchto vodách pohybují a loví. Nová metoda je založena na sledování ptáků pomocí dronů a analýze jejich výskytu a pohybu pomocí speciálního počítačového programu. Pokud ministerstvo zemědělství přijme tuto metodu jako oficiální, mohla by pomoci k mnohem přesnější evidenci kormoránů a tedy i poctivějšímu a přesnější výplatě náhrad za škody, které rybářům tito ptáci způsobují.

V současné době odborníci odhadují, že kormoráni mohou lovem ryb způsobit správcům a majitelům vodních toků a ploch v Česku ročně škody ve výši kolem 100 milionů korun. Z toho připadá 13 milionů na ptáky v hnízdních koloniích, zbytek pak na migrující (nerezidentními) kormorány.

Za škody, které chránění kormoráni způsobují, vyplácí stát rybářským svazům a podnikům částečné kompenzace. Jejich výše je závislá na údajích (odhadech) počtu kormoránů, poskytovaných přímo žadateli, přičemž správnost údajů ověřují namátkové kontroly. Ani tato kontrola však nedokáže zcela vyloučit jak záměrné zkreslení monitoringu ze strany některých rybářů, tak zejména nechtěné chyby při sčítání. Sečíst kormorány pouze na základě krátkodobého vizuálního kontaktu je totiž velmi obtížné a vyloučení chyb prakticky nemožné. Ruční počítání kormoránů v počtu přesahujícím 50 až 100 ptáků může být značně nepřesné.

Kvůli zpřesnění monitoringu kormoránů vyvinula FROV JU na podnět ministerstva zemědělství zcela novou metodu založenou na sledování vodních ploch a toků drony. „Vytvořili jsme řešení pro monitoring kormorána pomocí fotografií z dronů, které je prostřednictvím webové stránky dostupné zdarma všem uživatelům,“ řekl portálu ScienceZoom vedoucí výzkumného týmu Petr Císař.

Aby někdo podle něj dokázal „fyzicky“ spočítat kormorány na rybníce, musí dokázat sečíst ptáky, kteří se pohybují nebo sedí na rybníku a z pohledu pozorovatele se snadno mohou překrývat. Tento problém autoři projektu vyřešili vytvořením ostrovního systému, který se umístí na rybník a dokáže detekovat přilétající kormorány. Systém se skládá z kamery, která dokáže snímat celou oblohu, a z fotovoltaického panelu, který dobíjí baterii zajišťující elektřinu pro kameru. Zpracování video záznamu je ovšem nutné provádět v počítači, a tak je systém vhodný spíše pro určení časů, kdy se kormoráni na rybníku vyskytují, než pro poskytnutí okamžité informace o příletu.

Pro přesné stanovení počtu kormoránů na rybníku vytvořili autoři systém využívající bezpilotní letadlo vybavené termo kamerou. Kormoráni mají typicky vyšší teplotu než okolní prostředí a díky tomu v záznamu termo kamery svítí. „Kvůli snížení nákladů na technologie ale nyní vyvíjíme systém, schopný spočítat ptáky i bez termokamer,“ uvedl Císař.

Obsluha dronu vyfotí kormorány na vodě, na stromech nebo na ostrově. Po nahrání dat do webové aplikace provede software detekci jednotlivých kormoránů. Software tak dokáže s úspěšností vyšší než 97 % stanovit jejich přesný počet. Dron může kormorány snímat z výšky 30–130 metrů, aniž by je vyplašil. Na základě detekovaných kormoránů dokáže webová aplikace vytvořit přehled výskytu kormoránů na rybnících a dalších vodních plochách.

Projekt finančně podpořilo ministerstvo zemědělství v rámci programu ZEMĚ zprostředkovaný Národní agenturou pro zemědělský výzkum. Nyní vedení ministerstva podle Petra Císaře na základě předložených dat zvažuje, zda program vytvořený vědci z FROV JU přijme jako oficiální metodu pro sčítání kormoránů, na jejímž základě by se vyplácela náhrada škod způsobená rybářům těmito chráněnými ptáky.

Už dosavadní výsledky projektu ale jednoznačně potvrzují, že sčítání ptáků pomocí této technologie je mnohem přesnější než jakákoliv z dosud používaných metod. „Když jsme sčítali ptáky pouze na základě vizuálního kontaktu a pak to porovnali s výsledkem monitoringu z dronů, naše vizuální sčítání bylo oproti skutečnosti opakovaně nepřesné s odchylkou až 20 %,“ řekl portálu ScienceZoom Petr Císař.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30