Totalitní režim v Číně uvolnil pod tlakem demonstrací část proticovidových opatření, čímž začal prudce stoupat počet nakažených i obětí infekce. Mnozí lidé v Evropě i Americe, v nichž už pandemie covidu odeznívá, proto začali zpochybňovat strategii takzvané nulové tolerance vůči koronaviru, ke které kromě Číny přistoupily od počátku i některé jiné asijské státy. Někteří odborníci ale před takovým postojem varují. Podle nich současný nárůst infekce v Číně rozhodně neznamená, že asijské proticovidové restrikce byly zbytečné.

Jedním z odborníků, který dlouhodobě vyzdvihoval příklad Asie v boji s pandemií byl i filozof Daniel Novotný z Teologické fakulty Jihočeské univerzity. Sám je členem známé Iniciativy sníh, které v době pandemie v Česku pomáhala (a i nadále pomáhá) šířit „proticovidovou“ osvětu a propagovat i smysl očkování. Iniciativa také dlouho dávala v tomto směru za příklad země Tchaj-wan, Thajsko nebo Nový Zéland, tedy státy, které přijaly koncept nulové tolerance a bránily šíření covidu daleko přísnějšími restriktivními opatřeními než obecně „Západ“, včetně Česka.

A i když se v další asijské zemi s původně nulovou tolerancí vůči covidu, tedy Číně, nyní po uvolnění některých proticovidových opatření covid šíří, rozhodně to podle Novotného neznamená, že koncept nulové tolerance selhal.

„I přes rychlý růst nákazy je počet obětí covidu na čínském území stále až o dva řády menší než v USA či Česku,“ řekl Novotný portálu ScienceZoom. Nákaza by tak podle něj ani v tom nejčernějším možném scénáři neměla dosáhnout tak tragických důsledků jako v zemích takzvané euroatlantické civilizace.

„Studie v erudovaném vědeckém časopis Nature dospěla k závěru, že i kdyby se Čína musela potýkat například s nedostatečnou kapacitou nemocnic a nezvládala testovat, maximální možný počet obětí pandemie by mohl za současného stavu dosáhnout jednoho milionu,“ řekl Novotný.

I za teoretického předpokladu, že se tento nejčernější, utopický scénář naplní, by to v přepočtu na počet obyvatel (v Číně 1,4 miliardy) bylo až šestkrát méně mrtvých než dosud zemřelo v České republice. Česko má zatím 42 000 obětí covidu.

Za současného stavu nákazy (pokud lze alespoň částečně věřit čínským oficiálním datům), je zatím počet zemřelých v souvislosti s nákazou covidem v Číně až stokrát menší než v Česku. Podobný, několikanásobný až mnohonásobný rozdíl v úmrtnosti na covid by se týkal i srovnání s dalšími evropskými zeměmi a státy severní Ameriky.

Podle Novotného tak určitě nelze o čínské (ale také thajské či tchaj-wanské) cestě „nulové tolerance vůči covidu“ mluvit jako o totálním selhání, která dalo za pravdu odpůrcům proticovidových restrikcí.

„Čína uvolnila restrikce v době, kdy na trhu už existují vakcíny, a s covidem a léčbou nákazy už má svět mnohem větší zkušenosti než na začátku pandemie,“ řekl Novotný. To ale podle něj určitě neznamená, že čínská „proticovidová cesta“ byla ta nejsprávnější.

Tvrdé restrikce jednak vycházely z prostředků totalitní moci, které demokracie využít plně nemůže a nechce, navíc i pozdější uvolňování restrikcí je ze strany čínské vlády v mnoha ohledech chaotické. A to i kvůli pomalejšímu postupu očkování a menší účinnosti čínských vakcín. „Jestli by mohla být nějaká země v boji s covidem vzorem, pak jsou to podle mého názoru spíše třeba Spojené arabské emiráty,“ uvedl Novotný.

V SAE, které zvolily prvotní cestu restrikcí a poté postupného, řízeného uvolňování spolu s očkováním, si covid vyžádal v přepočtu na počet obyvatel asi dvacetkrát méně obětí než v České republice.

Novotný v této souvislosti tvrdí, že je právě nyní ta nejvhodnější doba na to, aby se světové společenství dohodlo na zpracování zcela nezávislé a důvěryhodné analýzy boje s covidem. Z té by mělo vyplynout, jaká opatření proti pandemii byla nejlepší a jaký stát by tedy měl být pro ty ostatní vzorem při případném opakování podobné hrozby v budoucnosti.

Podle Novotného se totiž ukazuje, že hrozba šíření virových nákaz v globálně propojeném světě roste, a to i kvůli změnám klimatu. Přitom zároveň klesá dostupnost zdravotní péče a Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před vznikem takzvaných lékařských pouští s horší dostupností lékařských služeb.

„To všechno dohromady vytváří silnou hrozbu opakování pandemie s ještě mnohem horšími následky. A přitom mi zejména v Česku připadá, že jsme se z té minulé příliš nepoučili a nemáme ani nějakou velkou snahu se důsledně připravit na tu příští,“ tvrdí Novotný.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30