Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dokončila druhou část projektu, jehož výsledky mohou mít zásadní význam pro změnu legislativy v oblasti dárcovství orgánů v České republice. O projekt s názvem „Kvalita a udržitelnost programů dárcovství́ částí těla v ČR“ má proto eminentní zájem i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Už v příštím roce by měly výstupy z projektu vést k návrhu toho, jakým směrem by se měla legislativa v oblasti dárcovství ubírat.

Léčba pomocí darovaných částí těla je jednou z nejrychleji se rozvíjejících medicínských technologií. Využití darovaných částí těla k léčbě jiného člověka má v sobě obrovský pozitivní potenciál záchrany lidských životů či významného zvýšení jejich kvality. "Výkladní skříní" procedur dárcovství částí těla však jsou reprodukční technologie, které neléčí zdravotní potíž konkrétního jedince, ale vytvářejí jedince nového (a mohou pro to využít speciální způsoby).

„To má ale dopad do daleké budoucnosti tohoto jedince i celé společnosti, proto je v našem projektu takový důraz na 3rd party reproduction (reprodukce třetí stranou-pozn. red.),“ řekla portálu ScienceZoom hlavní řešitelka projektu, Hana Konečná ze ZSF JU.

V prvním roce (2021) se projekt získával data o náročnosti dárcovských procedur a systému kompenzací.

Výstupy jsou zde:
https://www.zsf.jcu.cz/…pdf
https://www.zsf.jcu.cz/…pdf

A ve sběru dat pokračovali autoři i v roce 2022.

„Po dva roky jsme sbírali data o sociodemografických charakteristikách dárců, o reklamách a náborových kampaních, o situaci v zahraničí, o postojích populace k dárcovství. Výstupy se  zpracovávají teď, budou mít formát těch prvních a k dispozici by měly být na plánované konferenci příští rok,“ řekla portálu ScienceZoom Hana Konečná.

Srovnání je důležité zejména z toho důvodu, že někdy je hranice mezi dárcovstvím jako altruistickým aktem a dárcovstvím jako druhem obchodu velmi tenká. A to i z právního hlediska.

Zatímco například u dárcovství krve se jedná o ryzí altruismus, u dárcovství vajíček či spermií (což jsou také části těla) lze někdy s úspěchem pochybovat, zda hlavní motivací dárců je snaha pomoci někomu druhému nebo spíše finanční kompenzace.

Ty jsou sice oficiálně pouze kompenzací ušlého výdělku a nákladů, spojených s odběrem, praxe však napovídá, že je mnoho dárkyň (dárců) považuje za vítaný přivýdělek. A podle toho k dárcovství přistupují. „Kdyby tomu tak nebylo, darovaly by třeba bohaté celebrity svá vajíčka zdarma chudým párům, což se ale prakticky neděje,“ řekla Konečná. Naopak se stává, že k dárcovství vajíček přistupují spíše dívky z chudších sociálních poměrů ve prospěch bohatších zájemců. „A to pochopitelně vyvolává řadu etických otázek,“ uvedla Konečná.

Už samotný detailní sběr dat mapující všechny formy dárcovství a finančních kompenzací za ně by tedy měl být vodítkem proto, jaké dárcovství lze stále považovat za nezištný altruistický akt a jaký už nikoliv. Výstupy už má proto podle Konečné k dispozici MZ ČR, především jeho Etická komise a komise věnující se EU legislativě ke krvi, tkáním a buňkám. „Na rok 2023 je plánována konference, na níž budou už zformulovány návrhy směrnic a doporučených postupů,“ řekla Hana Konečná.

Demokratické země podle ní staví na lidské důstojnosti a integritě, na rovnosti a solidaritě mezi lidmi. Jako základní princip proto určily nezištnost procedur. Poptávka po částech těla ovšem výrazně převyšuje nabídku, obdobně obrovský, ale negativní, je proto potenciál obchodu s lidmi či částmi jejich těla. „Medicínskotechnické otázky kolem bezpečnosti a kvality jsou podstatné, ale neméně zásadní jsou témata etická, právní a psychosociální. Na jedné straně je nutné naplnit potřeby pacientů, na straně druhé chránit dárce,“ uvedla Konečná v předběžném hodnocení druhé části projektu.

Že jde o akutní téma, ukázal i zájem FNO o připojení k výzkumu, bez požadavku navýšit finanční zdroje. Na projektu „Kvalita a udržitelnost programů dárcovství́ částí těla v ČR“ se kromě ZSF JU podílejí i Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity, Fakultní nemocnice Motol Praha, Fakultní nemocnice Plzeň a Nemocnice České Budějovice. Projekt podpořila Technologická agentura ČR.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30