Tým vedený Terezou Šálkovou z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích unikátním způsobem zrekonstruoval podobu zemědělského zázemí sídliště z mladší doby bronzové u jihočeské obce Březnice. Rekonstrukce, založená mimo jiné i na moderních metodách archeobotaniky, svým detailním zpracováním zřejmě nemá v Evropě obdoby. Výsledky práce týmu jihočeských archeologů a dalších odborníků zveřejnil časopis ScientificReports.

To, jak zemědělské zázemí sídliště s největší pravděpodobností vypadalo a jaký byl jeho vliv na okolní prostředí, zjišťovali odborníci nejen pomocí archeologických nálezů v místě, ale mimo jiné i analýzou rostlinných zbytků, pozůstatků spálených uhlíků, ale především pomocí počítačově zpracovaného prostorového modelu. Výsledky byly porovnány s archeobotanickým rozborem z cca 5,5 km vzdáleného, stejně datovaného sídliště ve Hvožďanech.

„Zaměřili jsme se na maximální velikost osídlení, které byla okolní krajina schopna poskytnout. Naše výsledky jasně prokázaly významné odlesňování a intenzivní využívání půdy v okolí lokality z mladší doby bronzové,“ píše se v studii.

Jedinečnost výzkumu spočívá mimo jiné v tom, že vědci určili lokality vhodné k pěstování zemědělských plodin pro sídliště a pomocí moderních metod a nálezu rostlinných zbytků zrekonstruovali nejen sídliště, ale i nejpravděpodobnější rozlohu a polohu okolních polí.

„Podařilo se nám proto velmi věrně, tak jak odpovídá možnostem vědy v 21. století, osadu zrekonstruovat, vytvořit její model, a to včetně ploch využívaných k zemědělské činnosti,“ řekla portálu ScienceZoom hlavní autorka výzkumu a vedoucí týmu Tereza Šálková.

Donedávna byly informace o velikosti jednotlivých sídel a o charakteru jejich zázemí v Březnici a Hvožďanech na Bechyňsku jen velmi omezené. Téměř žádné osídlení v této oblasti se nedochovalo ani neprozkoumalo v rozsahu, který by umožnil shromáždit dostatek informací k pochopení pravěkého osídlení jako komplexní entity.

To se ale díky ojedinělému výzkumu jihočeských vědců a odborníků změnilo. Tak věrná a příslušnými daty doložená rekonstrukce sídliště z doby bronzové nemá obdoby. Vědci zjistili, jak mohlo vypadat zázemí osady a jak mohla osada ovlivnit vegetaci a biotopy ve svém okolí.

Zemědělský potenciál lokality ve Hvožďanech byl lepší než v Březnici z důvodu větší dostupnosti vysoce kvalitní půdy. Jak ukazuje rozbor rostlinných makrozbytků, proces odlesňování byl ve Hvožďanech méně intenzivní než v Březnici. Naopak „březnická“ lokalita mohla být na hranici udržitelnosti. Autoři studie proto namodelovali hned několik scénářů. Únosnost krajiny byla schopna uživit v místě maximálně 20 rodin současně. Žily by tam asi 4 generace (tj. cca 90 let).

https://www.nature.com/articles/s41598-022-24753-x?fbclid=IwAR0ESsnt9k3jakCaCpYkc-EjegTourw_yIY8jZyonJNfNid0NK3S60TsAzo

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30