Ve věku 93 let zemřel na konci listopadu v Kanadě polárník Josef Svoboda, jehož jméno je bytostně spjaté s Jihočeskou univerzitou. Po Josefu Svobodovi se totiž jmenuje česká arktická stanice na souostroví Svalbard, provozované Centrem polární ekologie JU. Je také zásluhou jihočeských vědců, že se v Česku začalo o Josefu Svobodovi více mluvit a dnes je považován za jednoho z největších českých polárníků vůbec.

Josef Svoboda se narodil v roce 1929 a jeho životní příběh by vydal na napínavý román. V roce 1949 byl jako student biologie na Masarykově univerzitě v Brně zatčen komunisty „za protistátní činnost“ a komunistických kriminálech poté strávil takřka devět let. Vězení opustil až v roce 1958.

I když se po propuštění pokoušel znovu studovat, pro bývalého politického vězně bylo studium zapovězené. Živil se tedy mimo jiné jako krmič zvířat v ZOO, později se shodou náhod dostal k místu technika na výzkum mokřadů na Botanickém ústavu v Brně. To mu umožnilo přece jen studovat biologii, i když dálkově.

Konec Pražského jara a okupace Československa sovětskými vojsky v roce 1968 však vedly k další perzekuci a Svoboda byl nucen emigrovat do Kanady. Tam studia biologie dokončil, zaměřil se na arktickou rostlinnou ekologii. V oboru se stal kanadskou i mezinárodní kapacitou, od roku 1973 působil také jako profesor Torontské univerzity.

Absolvoval celou řadu expedic do Arktidy a vychoval desítky studentů, z nichž se mnozí uplatnili jak ve vědě, tak třeba jako vysoce postavení kanadští úředníci s odpovědností právě za arktické oblasti.

„Specifikum Josefa Svobody spočívá v tom, že výzkum v Arktidě nikdy nepojímal jako ryze vědeckou, výzkumnou činnost. Svou práci spojoval i s filozofií a filozofickými a etickými otázkami, spojenými právě s využíváním Arktidy a jeho dopadem na život místních obyvatel,“ řekl portálu Sciencezoom profesor Josef Elster z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity.

Podle Elstera tento Svobodův přístup, významně ovlivněný zkušeností z dlouholetého pobytu v komunistických kriminálech a dalšími životními zkušenostmi, Kanaďany zaujal a z česko-kanadského polárníka se stal všeobecně uznávaný odborník na arktické oblasti.

V roce 2020 mu kanadská vláda udělila nejvyšší státní vyznamenání, Řád Kanady za „průkopnický výzkum ekosystémů tundry a za celoživotní mentorování vědců studujících Arktidu“.

Josef Elster se přitom s Josefem Svobodu osobně znal, v devadesátých letech po jeho vedením v Kanadě tři roky pracoval jako doktorand. A měl tedy možnost poznat jak osobní stránku Josefa Svobody, tak úctu a respekt, kterým se česko-kanadský polárník ve své nové zemi těšil. Velkým pojmem je Svobodovo jméno i v mezinárodních vědeckých kruzích.

Když se Jihočeské univerzitě podařilo v roce 2014 po letech příprav otevřít polární stanici na Svalbardu, zakladatelé jí dali jméno právě po Josefu Svobodovi. „Ne všichni s tím souhlasili, někdo navrhoval třeba dalšího českého polárníka Františka Běhounka, nakonec jsem ale se svým návrhem uspěl,“ řekl Elster.

Protože polární stanice Jihočeské univerzity si rychle získala mezinárodní renomé a věhlas i v českých médiích, začalo se hodně lidí (a médií) v Česku zajímat i o Josefa Svobodu a jeho velmi unikátní životní příběh.

O Josefu Svobodovi byly napsány stovky článků, týkající se jak jeho vědeckých úspěchů, tak životního osudu. Svoboda proslul tím, že se ve svých vyjádřeních nikdy nebyl „zahořklý“, a to včetně výpovědi o pobytu v komunistických kriminálech. Vždy se snažil, aby své životní zkušenosti v pozitivním slova smyslu využil ve své vědecké práci i k přístupu k okolí.

„Podle mě o Svobodovi můžeme skutečně dnes mluvit jako o největším a na světě nejznámějším českém polárníkovi, na jehož odkaz můžeme být jako Češi právem hrdí,“ uzavřel profesor Elster.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30