Vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity považují za předčasné tvrzení, že prodělaná borelióza může vést k horšímu průběhu onemocnění COVID-19. S touto hypotézou přišel za širokého mezinárodního ohlasu kolektiv polských parazitologů ve studii, provedené u pacientů v nemocnicích i mezi zdravými lidmi. Výsledky studie údajně vedou k důvodnému podezření, že lidé, kteří se po přisátí klíštěte infikovali boréliemi, mají zpravidla horší průběh onemocnění COVID-19 než ti, kteří boreliózu neprodělali. Vědci z PřF JU, která patří k předním evropských pracovištím ve výzkumu klíšťat, však hypotézu svých polských kolegů přijali s velkou opatrností.
Studii o možném vlivu boreliózy na průběh onemocnění „COVID-19“ zveřejnil vědecký časopis Scientific Reports, https://www.nature.com/articles/s41598-022-20202-x
výsledky se ale objevily kvůli atraktivitě tématu v řadě běžných médií po celém světě. A vzbudily proto velkou pozornost. Hypotéza se opírá studii výskytu borélií u pacientů s různým typem onemocnění po infekci koronavirem SARS-CoV-2 a osob bez této infekce. Skupina polských vědců vytipovala tři skupiny lidí, z nichž první měla těžký průběh covidu s nutností hospitalizace, druhá se léčila doma s mírnějšími nebo mírnými následky, případně po infekci žádné potíže nepozorovala, a třetí nebyla vůbec infikována SARS CoV-2.
Výsledky byly poměrně jednoznačné. Jak se píše ve studii, testování odhalilo, že všichni pacienti hospitalizovaní kvůli onemocnění COVID-19 byli zároveň pozitivní na protilátky, specifické pro borélie (Borrelia burgdorferi). To tedy znamená, že každý z těchto pacientů, hospitalizovaných s těžkým průběhem covidu (celkem jich bylo 31) prodělal v minulosti nákazu boréliemi.
U lidí, kteří měli mírný nebo dokonce zcela bezpříznakový průběh onemocnění COVID-19, byla prodělané borelióza potvrzena v mnohem menším počtu případů. Konkrétně se jednalo o 19 pozitivních na 28 testovaných.
Ve třetí skupině těch, kteří se nikdy nenakazili novým koronavirem SARS-CoV-2, pak byl výskyt protilátek na borélie ještě mnohem menší. Dřívější nákaza boréliemi u nich byla potvrzena pouze v osmi případech z 28.
„To naznačuje, že přisátí klíštěte na člověka s ním a související infekce mohou přispět k rizikům COVID-19. Ačkoli mechanismus tohoto spojení není dosud jasný, screening protilátek namířených proti boreliím může pomoci přesně vyhodnotit pravděpodobnost hospitalizace pacientů infikovaných SARS-CoV-2 a podpořit úsilí o účinnou kontrolu COVID-19,“ píše se ve studii.
Vědci tedy jinými slovy říkají, že pokud by byl u pacienta s potvrzeným „covidem“ zjištěna dřívější infekce boréliemi, pak by se měl mít lékař na pozoru a připravit se na možné komplikace, spojené s těžším průběhem onemocnění.
Citlivost k infekcím
I když se nabízí námitka, že lidé, hospitalizovaní kvůli onemocnění Covid-19 v nemocnici, jsou zpravidla staršího věku a nelze je tedy srovnávat se zdravými mladšími ročníky, autoři studie tuto námitku vyvracejí. Podle nich byli účastníci experimentu vybíráni tak, aby každá ze třech testovaných skupin měla podobné věkové i demografické složení.
Někteří čeští odborníci jsou ale zatím k vyvozování zcela jednoznačných závěrů z této studie skeptičtí, byť i podle nich mohou výsledky skutečně naznačovat zajímavé věci. „Korelace mezi IgG protilátkami proti boreliím a závažností průběhu covidu tam jistě je, ale neví se proč. Autoři naznačují v diskusi několik možností, ale ty by se musely experimentálně potvrdit,“ řekl profesor Jan Kopecký z katedry medicínské biologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
V diskusi je podle něj například odkaz na práci z roku 2015, která prokazuje imunosupresivní účinky boreliové infekce. Ale jednalo se o akutní infekci, což neodpovídá sledované práci polských autorů. „Tady byla boreliová infekce prokázána pouze serologicky a nic není známo o perzistenci borelií v momentě infekce covidem,“ řekl webu „Sciencezoom“ profesor Kopecký.
Také se podle něj ví, že už samotné sání klíštěte může vyvolat nespecifickou imunosupresi. Ale platí zde to samé: neví se, kdy na pacientovi klíště sálo. Také je možné, že zvýšená citlivost k infekci boreliemi ukazuje na obecně sníženou odolnost k infekci obecně z různých důvodů. „Takže podle mého názoru by tvrzení, že expozice boreliím zvyšuje závažnost covidu, vyžadovalo ještě další studium, zejména experimenty na zvířatech,“ uzavřel profesor Kopecký.
Borélie „Borrelia Burgdorferi“, které u člověka mohou vyvolávat takzvanou lymskou boreliózu, se na člověka přenášejí právě po přisátí klíštětem. Často se i mezi částí odborníků spekuluje o tom, že infekce je možné i po „bodnutí“hmyzem, podle profesora Kopeckého však tato možnost nebyla dosud nikdy experimentálně prokázána. To, že například komár má v krvi borélie, ještě zdaleka neznamená, že se tyto baktérie mohou jako v případě klíštěte také přenést do lidské krve a vyvolat tam infekci.
Člověk, infikovaný boréliemi, může onemocnět lymskou boreliózou, která se kvůli schopnosti borélií „schovávat se“ v lidském těle velmi těžko identifikuje. Příznaky boreliózy (bolesti hlavy a kloubů, horečky, psychické potíže a další) jsou navíc tak široké, že mohou mít snadno zaměnitelné s jinými příčinami těchto zdravotních potíží.
