Ministerstvo zemědělství připravuje dotační program, který by podpořil využití dronů při vyhledávání srnčat, ohrožených senosečí. K tomu, že stát vůbec zvažuje dotace do této oblasti přitom zásadní měrou přispěla Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity. Výzkum fakulty totiž prokázal, že drony jsou pro ochranu mláďat, ukrytých na loukách a polích, velmi účinným prostředkem, který dokáže zachránit desetitisíce zvířat.

Fakulta zemědělská a technologická se problematice využití dronů při detekování polohy zejména srnčat při senosečích věnuje dlouhodobě a patří v republice k předním pracovištím toho druhu. Důkazem je mimo jiné fakt, že zaměstnanci fakulty jsou dnes hlavními konzultanty ministerstva zemědělství při přípravě podmínek pro dotační program, který by umožnil, aby drony skutečně významným způsobem chránily srnčata na sečených lukách a v polích. Při senosečích ročně zahynou podle odborných odhadů minimálně desetitisíce, možná ale i statisíce mláďat.

„Ministerstvo zemědělství se proto rozhodlo podpořit jejich ochranu pomocí dronů, nyní společně konzultujeme možné konkrétní podmínky dotací,“ řekl portálu „Sciencezoom“ Jakub Polenský ze FZT JCU. Právě on je hlavním garantem výzkumu, který se na fakultě dlouhodobě zabývá využití této technologie při senosečích a výsledky přenáší do praxe.

Polenský se na začátku září zúčastnil prvního  jednání pracovní skupiny na ministerstvu zemědělství k této problematice s cílem nastavit  parametry dotací na bezpilotní techniku pro ochranu zvířat. Zároveň vystoupil na konferenci Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Dronedge 2022. Tam seznámil nejen odbornou, ale i širokou veřejnost právě s výsledky výzkumu využití bezpilotní techniky v oblasti senosečí na Fakultě zemědělské a technologické JCU.

Podle Polenského se při jednáním diskutuje zejména o počtu dronů, které by mohly být využity při senosečích, stejně jako o tom, zda by jimi měli disponovat zemědělci či myslivecká sdružení. „Pokud by měla mít dron každá honitba, celkové náklady by mohly dosáhnout až miliardy korun,“ uvedl Polenský. Proto se podle něj diskutuje spíše o určité „sazbě“ na jeden hektar zemědělské plochy.

O tom, že je tato technika účinná, svědčí právě výzkum fakulty. Vědci dokáží s dronem, pořízeným fakultou, nejen detekovat ležící mláďata, ale díky možnostem zvětšení a přiblížení přesně určit, zda se jedná o srnče nebo například o pernatou zvěř.

„Nejmodernější drony pak umějí tuto informaci přenést do mobilního telefonu jak pro myslivce a ochranáře, tak pro traktoristu, který senoseč provádí,“ uvedl Polanecký. Traktorista pak může zvíře vyplašit nebo přivolat někoho, kdo ho vyhledá a odnese z louky. Tento způsob „záchrany“ zvířat těsně před vjezdem techniky se zdá učinnější než když ochranáři odnášejí drony vyhledaná srnčata ráno před senosečí.

 Řada srnčat se totiž do doby, než na louku vyjede žací technika, na místo vrátí nebo je tam doprovodí dospělé srnky. Když je ale srnče vyhledáno a odneseno až těsně před nájezdem strojem, už se nestačí vrátit a přežije.

Podle kvalifikovaných odhadů přijde při senosečích o život 50 až 60 000 srnčat, zkušenosti jihočeských vědců ale svědčí o tom, že skutečný počet takto usmrcených mláďat může být i řádově vyšší. „Při různých dobrovolnických akcích totiž před senosečemi nacházíme na 10 hektarech v průměrů 12 až 14 srnčat,“ uvedl Polenský.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30