Aktuální studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity zmapovala, jak mohou malé a střední zemědělské podniky uspět na českém a světovém trhu. Studii, jejímiž autorkami jsou Dagmar Škodová Parmová a Jana Novotná zveřejnil časopis České akademie zemědělských věd (https://www.agriculturejournals.cz/web/. Práce poukazuje zejména na důležitost spolupráce zemědělců s místním akčními skupinami (MAS).

Inovace jsou základní prostředkem k udržení konkurenceschopnosti zemědělců. Studie se proto detailně zabývá zaváděním inovací a zlepšování kvality do provozů především malých a středních podniků a rodinných farem v České republice. „Cílem je zlepšení konkurenceschopnosti produkce na vnitřních, evropských a světových trzích a také v kontextu optimalizace nastavení a doporučení nových dotací v rámci Společné zemědělské politiky pro nadcházející programové období,“ píše se v úvodu studie.

Autoři zkoumali mimo jiné závislost využívání různých forem inovací ve vztahu k finančním krizím, obecný (proaktivní vs. reaktivní) přístup k inovacím a také vzájemné působení s Místními akčními skupinami (MAS) jako dalším zdrojem podpory. Místní akční skupiny jsou místní společenství složené ze subjektů, které zastupují místní socioekonomické zájmy – veřejné i soukromé. Tvoří je skupiny občanů, neziskové organizace, soukromí podnikatelé, obce, svazky obcí apod. 

Vzhledem ke struktuře získaných dat byl pro vyhodnocení použit obecný lineární model (GLM). Ze získaných dat byly pomocí metod pokročilého statistického testování identifikovány dva nejdůležitější aspekty zavádění inovací v zemědělských podnicích. Tyto dva klíčové aspekty jsou: spolupráce s MAS a využití poradců pro zpracování projektových žádostí. Ostatní faktory, velikost farmy, existence finančních problémů a délka hospodaření tedy nejsou statisticky významné.

Toto zjištění může mimo jiné pomoci orgánům veřejné správy, které mají pravomoc stanovovat podmínky podpory Programu rozvoje venkova. V současné době zemědělci totiž čelí stále větším výzvám, jakými jsou změna klimatu, eroze půdy, ztráta biologické rozmanitosti, ale také nutnost zvládat měnící se očekávání spotřebitelů a názory na zemědělské technologie. Nástroje na podporu a rozvoj tohoto sektoru jsou tedy cílené investice nejen při obnově a systematické modernizaci, ale především v oblasti inovací.

Autoři studie konstatují, že pokud mají být zemědělci v tomto „boji“ alespoň částečně úspěšní a uspět na globálních trzích, měli by zavádět inovace jak z hlediska nových technologií spojených s robotizací, tak např. systémy řízení kvality nebo digitalizace.

Jak ale ukázal rozbor obou autorek, využití inovací v zemědělských podnicích a farmách v ČR neodpovídá nabízeným možnostem. Inovace jsou podniky zaváděny v minimální míře a navíc obvykle v reakci na vnější podněty, jako jsou finanční krize. V mnoha případech jde tedy o „vynucené kroky“ vnějšími podmínkami, nikoliv snahu zlepšit konkurenceschopnost firmy do budoucna.

Dotazníkové šetření, využité ve studii, přitom také identifikovalo významný dopad spolupráce s MAS a využití poradců jako možné formy inovací. Téměř polovina respondentů deklarovala spolupráci s MAS a v mnoha případech jde o spolupráci pravidelnou či opakující se. Tato forma spolupráce není výhodná pouze pro zemědělce samotné, ale díky subsidiaritě a multiplikačnímu efektu je pozitivní i pro celek, představující příslušníky celé místní komunity.

Více než dvě třetiny respondentů využívají služby konzultantů, téměř všichni opakovaně. Bylo zjištěno, že „využívání poradců pro zpracování projektových žádostí“ a „spolupráce s MAS“ představují statisticky významné faktory. „Tyto faktory ukazují směr, který by měl být podpořen vhodnými opatřeními a kam by se měla zaměřit pozornost v rámci pomoci a podpory malých a středních zemědělských podniků v ČR,“ píše se v závěru studie.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30