Válka na Ukrajině má a i nadále může mít výrazně negativní dopad na výzkum Arktidy, a to včetně výzkumu, zaměřeného na boj s klimatickými změnami. Portálu „sciencezoom“ to potvrdil profesor Josef Elster z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Kvůli konfliktu na Ukrajině skončila na dálném severu řada mezinárodních projektů, svět ale navíc tímto způsobem přichází o kontrolu nad tím, co v Arktidě chystají Rusko a jeho současný spojenec Čína.
Pro budoucnost Arktidy má zásadní význam jednání Arktické rady (AR), tedy sdružení zemí s územím v Arktidě a států s takzvaným pozorovatelským statusem. O tento statut loni požádala i Česká republika, zatím ale neuspěla právě kvůli ruskému vetu.
Rusko se také loni ujmulo předsednictví AR, v kterém se státy střídají v dvouleté periodě. Kromě členských zemí (USA, Kanada, Island, Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko) se zasedání rady účastní i pozorovatelské země. Po rozpoutání agresivní války Ruska na Ukrajině všechny členské i pozorovatelské země AR pozastavily svoji činnost v AR. „Rada se tak schází bez Ruska, vůbec s ním nejedná,“ uvedl profesor Elster.
Tento fakt má podle něj hned několik vážných důsledků pro arktickou vědu. Protože Rusku patří možná až 70 % arktického území, ohrožuje nutná izolace Ruska řadu mezinárodních vědeckých projektů. Navíc se ale vědci obávají, že Rusko si nyní bude v Arktidě dělat takzvaně „co chce“. Mezinárodní kontrola je totiž omezená.
„S Ruskem byla v Arktidě vždy složitá spolupráce a teď to bude ještě mnohem komplikovanější,“ uvedl Elster. Vědci se obávají například „obchodů“, které může v Arktidě uzavřít Rusko s Čínou. Ta už nyní masivně investuje například do přístavu v Archangelsku.
„Jak v případě Ruska, tak Číny se ale jedná o nedemokratické, imperiální velmoci, kterým jde v prvé řadě o okamžitý zisk bez ohledu na budoucí dopad na životní prostředí,“ řekl profesor Elster. Připomíná například událost, o které české „polárníky“ kolegové z Norského polárního institutu. Čínská loď přijela bez jakéhokoliv předchozího upozornění prozkoumat některé fjordy na Svalbardu s cílem těžby ropy. Norové pak museli vyvinout velké diplomatické úsilí, aby v tom Číňanům zabránili. „Čína ani Rusko se prostě nechtějí s nikým příliš dohadovat, pokud jim v tom někdo nezabrání, vezmou si, co chtějí,“ uvedl Elster.
Imperiální postoj vedení Ruska ke zbytku světa se podle něj projevuje i ve vědě. A to třeba tak, že i nepochybně erudovaní vědci starší generace v Rusku se odmítají učit anglicky, natož v angličtině publikovat. Navíc se ruská věda dostává do větší izolace právě i kvůli válce na Ukrajině.
Už v polovině března se většina členů Mezinárodního arktického vědeckého panelu (ISAC) v Norsku dohodla na tom, že dočasně ukončí spolupráci s Ruskem a jeho institucemi. Podle profesora Elstera je ale třeba dodat, že vědecká spolupráce s Rusy byla velmi složitá už před válkou na Ukrajině.
Jako velmi prozíravé se proto jeví rozhodnutí vybudovat českou polární stanici nikoliv třeba na Sibiři, ale na Svalbardu, spravovaném Norskem. Tato zem totiž na rozdíl do Ruska dodržuje mezinárodní dohody.
Mezinárodní vědecký arktický panel (IASC) rozhodl o tom, že jeho členové oficiálně přeruší spolupráci s těmi ruskými institucemi, které podporují válečnou politiku prezidenta Putina.
ISAC ale umožňuje spolupráci na úrovni jednotlivých vědců a pracovních týmů, což je pochopitelně někdy sporné. Každopádně třeba některé německé instituce podle profesora Elstera ve svých společných německo-ruských projektech na Sibiři pokračují, jejich okamžitý konec by byl vzhledem k množství dosud nasbíraných dat katastrofou. A Rusy by zastavení projektu připravilo o značné peníze. Jiné mezinárodní projekty ale skončily.
