Skupina výzkumníků z České zemědělské univerzity v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Vysoké školy ekonomické v Praze zveřejnila pod vedením Václava Fanty studii o jednom z nejdůležitějších fenoménů české historické kulturní krajiny. Tím jsou historické polní systémy, odborně plužiny, které vznikly většinou ve středověku. Prošly dlouhým vývojem a dodnes jsou nejviditelnějším systémem uspořádání zemědělské půdy kolem tisíců českých historických sídel. Některé z nich se dodnes dochovaly, především díky fixaci hranic parcel liniovými dřevinnými formacemi (mezemi), a patří z hlediska historického, estetického i ekologického k nejcennějším částem české kulturní krajiny. Plužiny mají v Česku řadu typů a uspořádání, vzniklých historickým vývojem v rámci různých přírodních podmínek. Z hlediska archeologie náleží některé typy plužin k největším archeologickým objektům v krajině. Nejnápadnějším prvkem plužin jsou zejména v podhorských a horských regionech republiky tzv. agrární terasy.

Vědci na základě detailní analýzy určili pomocí skupiny statistických a geografických metod u zhruba 500 vybraných plužinových systémů faktory, které byly rozhodující pro formování určitého typu plužiny. Ve výsledku byli vědci schopni v novém článku v Scientific Reports skupiny Nature popsat, jaké konkrétní kombinace ekologických či historických faktorů určovaly výskyt konkrétních typů plužiny (a tedy tvář kulturní krajiny v detailním měřítku). Vedlejším produktem studie jsou pak mapy, znázorňující rozšíření jednotlivých typů plužin napříč Čechami. Článek tak celkově přispívá k lepšímu pochopení tohoto fenoménu i nabízí zajímavý způsob, jak studovat historickou krajinu.

Historické plužiny mají z hlediska české krajiny stále zásadní význam. Brání erozi půdy a zadržují na místě vodu, čímž trvale zlepšují hydrologické poměry v krajině. Jsou výrazným ekologickým stabilizačním prvkem. Meze, pokryté specifickou flórou, vytvářejí už po staletí tolik potřebné biokoridory. Neopomenutelná je také jejich edukační funkce, když v 21. století uchovávají stovky let staré hospodářské struktury. Protože výrazně respektují a podtrhují reliéf krajiny, mají i vysokou estetickou hodnotu.

V současné době je na České zemědělské univerzitě otevřena o plužinách výstava, jejíž katalog vyjde i knižně.

Článek byl publikován v režimu open-access, tj. je volně ke stažení: https://rdcu.be/cN9du

 

Václav Fanta, Jaromír Beneš, Petr Sklenička za autorský kolektiv

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30