Některé texty a studie zaměstnanců Teologické fakulty JU o pandemii covid-19 zařadila Světové zdravotnická organizace (WHO) do celosvětové databáze o koronavirovém onemocnění. Jedná se o neoficiální potvrzení přínosu, kterým Teologická fakulta JU přispěla k hledání řešení sociologických a etických důsledků pandemie v posledních dvou letech. Tyto důsledky byly v některých ohledech stejně významné jako dopad „koronaviru“ na zdraví lidí a fungování zdravotnických systémů.

Jedním z textů, která WHO zařadila do své celosvětové databáze, je článek Emanuele Lacca, člena Katedry sociální a charitativní práce TF JU. Text se jmenuje: „Jak reagovat na pandemii a jak se s ní vyrovnat na osobní i společenské rovině: etická perspektiva“ a vyšel původně ve fakultním časopise Caritas et Veritas.

Ze stejného časopisu pak Světová zdravotnická organizace převzala i studii o průběhu pandemie v africké Zambii, na které se podíleli další zaměstnanci Teologické fakulty JU, tedy Daniel Novotný a Veronika Zvánovcová. Studie se zabývala důsledky šíření „koronaviru“ pro zambijskou populaci a také otázkou, jak je možné, že se chudá africká země vyrovnala s pandemií v některých ohledech mnohem lépe než bohaté státy Evropy a severní Ameriky.

„Je pro nás velkou ctí, že WHO zařadila do své databáze právě texty z fakultního časopisu Caritas et Veritas. Představuje to vyznamenání i pro samotný časopis a potvrzení jeho smyslu,“ řekl portálu „sicencezoom“ proděkan pro zahraniční vztahy JU Daniel Novotný.

Článek Emanuele Lacca převzala WHO do své databáze celý. I podle mnoha zahraničních odborníků totiž přináší novou reflexi možných důsledků pandemie. Zabývá se totiž pandemií z úhlu pohledu sociální nauky církve, jejích strategií a reakcí v každodenním životě. Autor ukazuje, že obecné dobro, solidarita a subsidiarita jsou základními principy sociální nauky církve a jako takové jsou zcela zásadní pro autentické zvládnutí pandemie a přežití jejích dopadů. Hlavním cílem je nastínit alternativní přístup k překonání zhroucení nastalého v důsledku pandemického stavu. Metodologicky text vychází z teoretické hermeneutiky, jež je vlastní humanitním vědám. Vzhledem k neustávajícímu vývoji pandemie autor zcela opomíjí statistickou stránku věci.

„Cílem tohoto příspěvku je právě pokusit se jít za hranice pozorování, pokusit se prezentovat některé poznatky o tom, jak přehodnotit lidskou bytost v pandemické situaci, zejména s ohledem na eticko-morální hledisko,“ píše Lacca ve své práci. Nejde podle něj tedy o to, zaujmout k naší současné situaci povzbudivý nebo naopak soucitný postoj. Text je spíše založen na předkládání perspektiv pro hermeneutický výklad lidské bytosti, která může a musí i nadále žít, a to i se všemi omezení okamžiku.

„Abychom toho dosáhli, pokusíme se odpovědět zejména na jednu otázku, položenou uprostřed zákeřné sítě četných názorů na nový život během a po ukončení pandemie. Jak se můžeme snažit být bez toho, aniž bychom prezentovali sami sebe před druhými sociálním způsobem?“ píše autor.

V závěru svého článku se Lacca pokouší shrnout eticko-morální východiska celé pandemie. Ptá se: „Musíme být nutně „kantští“ z hlediska naděje, nebo se můžeme pokusit vyvinout úspěšné strategie k překonání pandemie již nyní?“ Pokud chceme být podle něj přesní, musím si bohužel přiznat, že se situace neustále vyvíjí a také my se musíme neustále měnit a přizpůsobovat. „Nicméně, když se podíváte pozorně, toto je naše silná stránka: stejně jako virus může být biologicky rychlejší než my, také my (pomineme-li vakcíny, možná opravdu rozhodující prvek v tomto boji) budeme vždy vědět, jak přizpůsobit naše životy tomu, co se nám stane“.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30