Zemědělská fakulta JU pracuje na unikátním výzkumu využití termokamer v chovech dobytka. Pokud by se totiž podařilo termokamerami spolehlivě odhalit počátek onemocnění zvířat, mohli by chovatelé nejen dříve zahájit léčbu, ale také ušetřit značné prostředky za zdlouhavé a nákladné léčení. Monitoring nemocí pomocí termokamer má přitom značkou perspektivu i v případě drůbežích či prasečích chovů.

Podstata výzkumu, na kterém pracují vědci ze Zemědělské fakulty JU, je přitom na první pohled jednoduchá. A vychází z toho, co zažívají při nemoci lidé. Pokud člověka postihne nemoc či zánět, obvykle se to v místě nebo v celém organismu projeví zvýšenou teplotou. Zatímco ale člověk si zpravidla teplotu měří nebo si ji nechá změřit krátce poté, co se u něj objeví nějaké zdravotní potíže, odhalení onemocnění u dobytka může být zejména v případě velkochovů mnohem zdlouhavější.

„A my proto hledáme způsob, jakým by bylo možné prakticky okamžitě zjistit, že zvíře trpí zánětem či jiným onemocněním,“ řekl portálu „sciencezoom“ Radim Kuneš z Katedry zemědělské, dopravní a manipulační techniky ZF JU. Chovy dobytka by totiž bylo teoreticky možné sledovat právě termokamerami, schopnými velmi rychle odhalit, zda se zvířeti nezvýšila teplota.

„Když by termokamera zachytila zvýšenou teplotou, chovatel by mohl zvíře ihned izolovat a začít léčit. Každé prodlení totiž znamená náklady navíc,“ uvedl Kuneš. Nejčastějšími onemocnění dobytka obvykle bývají záněty paznehtů nebo mléčných žláz, a právě v těchto případech může být včasné zahájení léčby rozhodující.

Problém je ale zatím v technické fázi. „Musíme termokamery a celý systém monitoringu teploty ve stájích nastavit tak, aby byl schopen reagovat i na pohyb dobytka a vyloučil jiné teplotní změny než je změna teploty kvůli onemocnění,“ řekl Kuneš. Zkoušky celého systému jsou ale podle něj v plném běhu a univerzita na nich spolupracuje se soukromým sektorem. Ten má o výsledky výzkumu velký zájem. Jedná se tedy totiž o výzkum, jehož výsledky jsou přímo využitelné v praxi.

I když podle Kuneše na možném využití termokamer v chovech dobytka pracují i jiné týmy v zahraničí, projekt jihočeských vědců je v mnoha ohledech unikátní. Důkazem je mimo jiné fakt, že se popis projektu dostal i do švýcarského vědeckého časopisu s otevřeným přístupem MDPI.

Zdravotní stav paznehtů, respektive kulhání v důsledku jejich zánětů, je totiž v chovatelské praxi stále velkým problémem. Incidence „kulhání krav“ se pohybuje v chovatelsky vyspělých státech světa na úrovni 15 až 40 %. Kulhání má přímé i nepřímé negativní dopady na ekonomiku chovu dojených krav. Zapříčiňuje pokles užitkovosti, zhoršuje reprodukci a významně narušuje „welfare“ zvířat. Každý způsob, kterým by bylo možné odhalit potíže dobytka v samém počátku, by tedy mělo významný hospodářský efekt.

Nejedná se ale jen o dobytek. „Podobně se dnes diskutuje o možném využití termokamer i při monitoringu chovů prasat či drůbežích chovů,“ řekl Kuneš. Vedou k tomu podle něj neustávající problémy s infekčními nemocemi drůbeže, zejména s takzvanou ptačí chřipkou. I v tomto případě platí, že čím dříve by se chovatelům podařilo izolovat nemocnou drůbež, tím menší škody na chovech pak šíření nemoci způsobí. Úspora nákladů by byla obrovská.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30