Masivní rozšíření takzvaných autonomních vozidel, na které se chystají prakticky všechny světové automobilky, by mohlo nakonec paradoxně poškodit klima víc než současná forma automobilismu. K takovému závěru alespoň docházejí některé aktuální vědecké studie na toto téma. Podle Daniela Novotného z Teologické fakulty JU se ale může společnosti proti možným negativním účinkům autonomního provozu předem bránit a negativa omezit.
Původní myšlenka rozvoje samořiditelných vozidel je totiž založena právě na představě, že taková vozidla pomohou chránit nejen lidské životy, ale také životní prostředí a tedy i klima. Taková auta mohou teoreticky přijet v případě potřeby sama před dům z parkoviště mimo aglomeraci (takže nezabírají místo ve městě), zvolit si ideální cestu s co nejmenší energetickou spotřebou nebo být lépe a efektivněji sdílena několika uživateli.
Jenže někteří odborníci už dnes upozorňují, že představa „maximálně ekologického provozu“ autonomních vozidel může být při započtení všech důležitých faktorů úplně scestná. A to z několika důvodů. Zejména jde ale o to, že snaha o zefektivnění automobilismu může mít teoreticky podobné důsledky jako dřívější snaha omezit spotřebu energie pomocí úsporných žárovek. Úsporné žárovky (například podle jedné studie v Norsku) nevedly k menší spotřebě elektřiny, ale naopak k tomu, že lidé začali „svítit víc“. Jinými slovy: vyšší efektivita žárovek způsobila, že si lidé za stejnou cenu mohli dovolit (s nadsázkou řečeno) více „světla. A oni toho skutečně využili.
Podobného nebo zcela shodného efektu se přitom obávají někteří odborníci i v případě autonomních vozidel. Giovanni Circerella a Scott Harman, odborníci na mobilitu a autonomní vozidla, z Kalifornské univerzity v USA, dali dohromady několik studií a dospěli možná k překvapivému závěru.
„Pokud regulační orgány nezajistí, aby bylo cestování autem obecně méně přitažlivé, provoz automatizovaných vozidel ještě zvýší znečištění, souvisejícími s dopravou a dopravními zácpami,“ napsali oba autoři na populárně vědeckém webu „theconversation.com“.
Jak k tomuto závěru došli? Některé studie totiž naznačují, že když lidé dostanou možnost jezdit v autech, v nichž za ně „řídí někdo jiný“ by mohla místo omezení automobilové dopravy vyvolat její prudký nárůst.
„Jízda v autě jako spolujezdec je mnohem méně stresující než řízení, takže lidé mohou být ochotni sedět delší cesty a bojovat s větším provozem, pokud mohou během jízdy odpočívat a dělat jiné věci. Příslib uvolněného a pohodlného dojíždění do práce by mohl některé lidi dokonce přimět, aby se odstěhovali dále od svých pracovišť, a urychlit trendy rozrůstání předměstí,“ napsali oba autoři.
Dalším „nebezpečím“ zůstává údajně také možná snaha posílat svá auta na cesty s „nulovou obsazeností“ nebo na pochůzky bez cestujících. „Pokud například nechcete platit za parkování v centru města, v určitém okamžiku budete moci poslat své auto domů, když jste v práci, a přivolat si ho, když ho budete potřebovat. Pohodlné, ale také dvojnásobné řízení,“ tvrdí vědci v předmětném článku.
To by ale mohl být velký problém. Sektor dopravy je již nyní hlavním přispěvatelem k emisím skleníkových plynů v USA a „autonomní provoz“ by tak jeho emisní zatížení mohl ještě zvýšit. A nejedná se o žádné plané obavy. Autoři výzkumu v jedné ze studií zjistili, že řidiči, využívající takzvaného autopilota, najezdili v průměru o 5 000 mil ročně více než ti, kteří jej nepoužívali. Podobné to bylo s chování uživatelů aut i v dalších studiích. V důsledku jde prostě o to, že se lidé začali chovat k autonomním autům stejně jako se zachovali, když dostali možnost svítit úspornými žárovkami. Místo úspory energie se naopak její spotřeba zvýšila.
A je přitom takřka jedno, zda se v budoucnu bude jednat o vozidla se spalovacím motorem nebo na elektřinu. I elektřina totiž z velké části pochází ze zdrojů, produkujících přímo či nepřímo emise. Co s tím? Je možné zajistit, aby provoz autonomních vozidel vedl k větší bezpečnosti a efektivitě automobilismu a přitom nesklouzl k takzvanému „efektu úsporných žárovek“? Tedy k vyšší spotřebě energie?
Proděkan Teologické fakulty Jihočeské univerzity Daniel Novotný se dlouhodobě zabývá právě etikou projektu autonomních vozidel a je členem týmu, který v řešení etických otázek spolupracuje i ministerstvem dopravy. Je přitom přesvědčen o tom, že otázka očekávaného negativního přínosu samořiditelných aut pro růst spotřeby energie by mohla být řešitelná. Ovšem za předpokladu, že se začne řešit ještě před tím, než budou tato auta masivně rozšířena. „My víme, co by mohlo nastat, kdyby se samořiditelná vozidla rozšířila bez jakýchkoliv dalších změn v dopravní infrastruktuře, urbanismu a obecně společnosti. A s tím vědomím a poznáním proto musíme už dnes přemýšlet nad tím, jak zachovat očekávaná pozitiva autonomního provozu a zabránit negativům,“ řekl Novotný portálu „sciencezoom“.
Fakt, že se i v mnoha jiných případech proměnila snaha o vyšší efektivitu k prudkému nárůstu spotřeby energie, není nic neznámého. Podobně se například očekávalo, že vyšší efektivita parního stroje v devatenáctém století sníží spotřebu uhlí. Jenže se stal pravý opak. Čím byl parní stroj efektivnější tím byl i využívanější a spotřeba uhlí rostla.
Aby se podobnému efektu zabránilo v případě samořiditelných aut je podle Novotného nutná celospolečenská dohoda na tom, co vlastně jako společnost od těchto vozidel očekáváme a čím mají přispět k našemu lepšímu životu. „A podle toho musíme přijmout takovou legislativu a taková opatření, která zabrání tomu, aby vyšší bezpečnost a efektivita provozu nebyly takzvaně vykoupeny průdkým nárostem spotřeby energie,“ uvedl Novotný. Nejde podle něj o nějaké „zákazy shora“, ale o právě o to, aby se už dnes lidé dohodli, co od samořiditelných vozidel vlastně chtějí a podle toho také už s předstihem postupovali. „Opačný postup by opravu mohl vést k velkým problémům,“ řekl Novotný.
