Projekt květnatých pásů a extenzivně sečených trávníků, na kterém se podílí Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, dokazuje, že ochrana přírody ve městech nemusí být vůbec v rozporu s praktickými potřebami obyvatel. Právě naopak. To, co původně vzniklo jako snaha ochránit hmyz a motýly v aglomeracích, se mezi lidmi vžilo natolik, že mnoho lidí zřizuje květnaté pásy i na soukromých pozemcích.
Projekt takzvaných květnatých pásů a extenzivně sečených trávníků vznikl v Českých Budějovicích už před pěti lety a úspěšně pokračuje. Vědci a ekologové v jeho rámci osázeli část ploch v městském parku Stromovka a vědecké kampusu univerzity semínky původních dvouděložných bylin. Při jejich zakládání brali ohled nejen na estetické hledisko, ale také na podporu motýlů, včel a dalších živočichů. Proto při volbě vysévaných druhů zohlednili i nároky hmyzu na živné a nektaronosné rostliny. Část trávníků ve Stromovce i celém městě se také seče méně často než dříve, aby trávník stačil vykvést.
Takový způsob údržby zeleně se přitom líbí lidem i motýlům a mnoha jiným druhům hmyzu. Dokazuje to biologický průzkum, na němž spolupracují biologové z Biologického centra AV ČR, Přírodovědecké fakulty JU a ekologického hnutí Calla. Entomologové pravidelně sledují hmyz v květnatých pásech, jednou ze sledovaných hmyzích skupin jsou například denní motýli. Těch už vědci a ekologové objevili od počátku projektu v květnatých pásech už 28 druhů. Ke každému květnatému pásu vybrali autoři monitoringu dvě kontrolní plochy. Jednu sečenou extenzivně, tedy méně často, aby trávník stačil vykvést. A druhou sečenou intenzivně, tedy několikrát ročně nakrátko, jak je to dosud ve městech obvyklé.
„Jednou z příčin ubývání motýlů jsou i nízko střižené trávníky, na kterých chybí nektaronosné rostliny pro dospělé motýly i rostliny, které slouží housenkám jako potrava. Náš výzkum ukazuje, že pomoc motýlům ve městech může být překvapivě jednoduchá. Květnaté pásy a extenzivně sečené trávníky hostí více druhů a významně více jedinců denních motýlů v porovnání s intenzivně sečenými plochami,“ komentuje dosavadní výsledky průzkumu Jana Lipárová z Entomologického ústavu AV ČR, která na květnatých pásech sleduje denní motýly.
„Motýli a další skupiny hmyzu nám v posledních desetiletích z krajiny mizí doslova před očima. Drobné změny v péči o městskou zeleň nebo i soukromé zahrady jim přitom mohou významně pomoci,“ říká koordinátor průzkumu Jiří Řehounek z Cally a dodává: „I mnoha lidem se více líbí trávníky, které kvetou a voní, bzučí na nich včely a poletují pestrobarevní motýli. Ve většině měst obvykle není problém najít pro ně vhodné místo.“
Právě to, jak lidé květnaté pásy a trávníky s vysokou travou přijali, patří k nepříjemnějším překvapením projektu. Ukazuje se totiž, že řada lidí začala podobný způsob údržby zeleně praktikovat i na svých zahradách a dalších soukromých pozemcích. Nejde tedy o nic vynuceného. Lidé se sami ztotožnili s myšlenkou, že drobná nijak náročná změna v údržbě zeleně může pomoci rostlinám i hmyzu a člověku to vůbec nijak neublíží.
"Těší mě, že kvetoucí městské trávníky už nejsou úplnou raritou a jejich počet se postupně zvyšuje. Přidávají se i firmy, v Českých Budějovicích třeba Výstaviště. I v soukromých zahradách stále častěji vídám na trávnících neposečené kvetoucí ostrovy. Lidé si prostě uvědomují, že kvetoucích bylin i hmyzu v přírodě ubývá a chtějí jim pomáhat. A podle mého názoru jsou kvetoucí trávníky i mnohem hezčí než plochy posekané skoro na hlínu," řekla portálu „sciencezoom“ Klára Řehounková z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty JU.
