Může být budoucí ekonomický rozvoj založen na ekonomice, která neničí životní prostředí a dokáže pracovat s omezenými zdroji surovin? K pochopení některých souvislostí, vedoucí k odpovědi na tuto zásadní otázku dneška, může vést kniha „Cirkulární ekonomie a ekonomika …“, napsaná kolektivem autorů pod vedením profesorky Evy Kislingerové z Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity. Kniha, vydaná 6. prosince v nakladatelství Grada, se zabývá důležitými otázkami takzvané cirkulární ekonomiky. Tu dnes mnozí politici označují za jedinou možnou cestu k prosperitě, založené na takzvaně udržitelném rozvoji.

Cirkulární ekonomika je podle profesorky Kislingerové částí odborné (i laické) veřejnosti chápána jako progresivní směr uspořádání ekonomických kooperačních vazeb, který má potenciál výrazně změnit tradiční uspořádání národních ekonomik a přizpůsobit ho potřebám moderního světa. Ten je dnes konfrontován s riziky úbytku surovinových zdrojů a klimatických změn.

Cirkulární ekonomika je ale také někdy jejími odpůrci chápána jako uměle prosazovaný a nebezpečný trend řadicí se mezi progresivistické (neomarxistické) směry v přemýšlení i v reálném uspořádání společnosti. Kniha Cirkulární ekonomie a ekonomika (Společenské paradigma, postavení, budoucnost a praktické souvislosti) se snaží o poučený a realistický pohled na tuto problematiku oproštěný pokud možno od apriorních přístupů a předsudků (ať již jakýchkoliv, tedy včetně přehnaných nadějí).

„V knize popisujeme některé ekonomické vztahy a souvislosti, které jsou důležitou součástí konceptu cirkulární ekonomiky, ale přitom jsou mezi laickou veřejností velmi málo známé nebo opomíjené,“ řekla portálu „Sciencezoom“ Eva Kislingerová. Kniha by tak podle ní měla přispět k tomu, že diskuse o cirkulární ekonomice bude i v Česku založena na reálných základech a poznání.

V českém prostředí totiž dosud není k dispozici publikace, která by se na otázky cirkulární ekonomie a cirkulární ekonomiky snažila pohlédnout celistvě a s dostatečným vědomím souvislostí k celkovému vývoji ekonomického myšlení posledních desetiletí. Tento prostor se snaží zmíněná monografie vyplnit, přičemž vedle otázek teoretických věnuje značnou pozornost reálným praktickým projevům cirkularity.

Základním pohledem na celou problematiku je hypotéza, že cirkulární ekonomika se (ve smyslu jejího „zavedení“ a to spolu s dalšími postupy a strategickými cíli) stala ve vyspělých zemích převládajícím společenským paradigmatem. Nabízející se otázka faktičnosti převládnutí paradigmatu je vyřešena skutečností, že politické strany usilující o prosazení celého shluku těchto cílů jsou opakovaně voleny a jsou dlouhodobými lídry politických scén v jednotlivých zemích.

Navíc jejich agendu přebírají i formace, které v minulosti stály ve větší nebo menší opozici. Existuje tedy společenská objednávka, aby prosazení paradigmatu nebylo ponecháno pouze na činnosti tržních sil, ale je považováno za úkol politické reprezentace.

To samo o sobě pochopitelně přináší ostré názorové střety a ideologické rozepře. Jedním z problémů proto je skutečnost, že zatímco v rovině neekonomické probíhá mnohdy velmi tvrdá, nicméně rozsáhlá a hluboká veřejná diskuse o celé škále příbuzných témat (klimatické změny, environmentální cíle, elektromobilita a další), v rovině ekonomické je toto téma zpracováváno spíše dílčím způsobem.

Publikace proto přináší určitou základní analýzu vývoje pojmů cirkulární ekonomie a ekonomika v nastínění jejich vývoje v posledních letech, zařazení do trendů předchozích desetiletí, dále také shrnutí a analýzu legislativních kroků, které se snaží vnést cirkulární postupy do reálného života, pokouší se i o kvantifikaci „míry cirkularity“, podle níž by bylo možné z tohoto hlediska vzájemně porovnávat například jednotlivé ekonomiky. Značná pozornost je věnována řadě konkrétních oblastí (odvětví ekonomiky) a způsobu, jakými se v nich cirkularita jako princip fungování prosazuje.

Hlavní autorka knihy Eva Kislingerová je vedoucí Katedry aplikované ekonomie a ekonomiky Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dlouhodobě se specializuje na podnikovou ekonomiku, zvláště pak na problémy spojené s rozbory výkonnosti, na oceňování a finanční řízení podniku. Trvale spolupracuje s hospodářskou praxí. Několik let pracovala ve statutárních orgánech strojírenských podniků. Je zapojena do spolupráce s Institutem oceňování majetku při VŠE v Praze, Pražskou mezinárodní manažerskou školou (PIBS) a Institutem pro průmyslový a finanční management (IPFM) a dalšími institucemi.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30