Vít Erban z Teologické fakulty Jihočeské univerzity se dlouhodobě zabývá úlohou masek při hledání a vytváření vlastní identity. I když může toto téma připadat někomu jako historické, opak je pravdou. Masky si v dnešní době vytváříme možná ještě v mnohem větší míře než naši předci. Jen má naše „maskování“ trochu jinou podobu.

Víta Erbana zaujalo téma masek v celé lidské historii natolik, že o něm už před deseti lety napsal knihu. Jmenuje se „Maska a tvářHra s identitou v mezikulturních proměnách“ a vydalo jí v roce 2010 nakladatelství Malá Skála. O čem se v knize píše možná ještě lépe než knižní anotace shrnují některé recenze. Jan Lukavec v Lidových novinách například napsal:

„Každopádně Erbanova kniha o maskách je navýsost záslužná. S podivem dnes musíme číst třeba slova jistě úctyhodného filozofa Emanuela Rádla z roku 1935: „Viděl již čtenář ohavné taneční masky indiánů? Vzdělaný čtenář je bude pozorovat se stejnou nechutí jako zprávy o čarodějnicích, čertovi, strašidlu: pryč s takovým snižováním lidského ducha!“ Erban naopak ukazuje, do jaké duchovní hloubky, mnohovrstevnaté významové proměnlivosti a k jak úžasné paletě kulturní rozmanitosti nás bádání o maskách může přivést.“

Tato recenze (vedle mnoha jiných) shrnuje přístup mnoha dnešních lidí k maskám jako k něčemu barbarskému, něčemu, co slouží jen jako prostředek lidového folklóru nebo divadelního představení. Jenže masky mají mnohem širší význam. A to nejen pro primitivní národy, ale i pro nejvyspělejší civilizace.

„Masky jsou totiž spojené s hledáním a vytvářením identity, kterou dnes hledáme možná ještě složitěji než v minulosti,“ řekl portálu „Sciencezoom“ Vít Erban. Novodobým maskováním může být i hra s virtuálním realitou a komunikace prostřednictvím sociálních sítí, na nichž dnešní lidé dělají jinou formou to, co dříve dělali naši předci pomocí klasických masek. Pochopení toho, proč je maskování „věčné“ a čemu slouží, může proto mnoha lidem pomoci k tomu, aby pochopili, co vytváří jejich identitu a s čím se tedy mohou či nemohou ztotožňovat. Právě dnešní doba je totiž plná snahy o „zaškatulkování“ člověka, tedy jeho identifikaci s národem, rasovou či názorovou skupinou a dalšími „identitami“.

„Mnoho lidí má přitom pocit, že jejich identita je daná a neměnná, a jediné, co mohou dělat, je svou identitu bránit. Pohled do historie i současnosti však i na příkladu maskování ukazuje, že vytváření identity představuje celoživotní proces, tedy nic, co by bylo neměnné. Celý život si nasazujeme různé masky a některé masky zase sundaváme,“ uvedl Erban.

Jak důležité je toto téma i pro současnou společnost a její vývoj, dokazuje mimo jiné nedávná konference Maska & Identita v transkulturní perspektivě, která se ve dnech   25.–26. října 2021 konala na katedře Kulturních a náboženských studií na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Vít Erban na této konferenci vystoupil jako hlavní řečník. Ke své přednášce řekl:

„Cílem přednášky bylo nabídnout co možná nejpřesnější vymezení masky, které by zahrnovalo všechny její funkčně-významové typy či varianty. Východiskem přednášky byla teze, že podstata masky vychází z paradoxu, ambivalence a vzájemné zaměnitelnosti reality a iluze“.

Proto se se podle Erbana maskovaná představení  vyskytují nejčastěji v situacích liminálního (prahového) charakteru, kdy dochází k „přechodu, proměně či změně stavu“. Tyto zvláštní příležitosti jsou charakteristické rušením dualit a protikladů, ať už jde o prolínání rituálu a hry, posvátného s profánním, vážnosti a uvolnění. „Tyto zdánlivě protikladné aspekty se v maskovaném představení nevylučují, nýbrž vzájemně podmiňují a umocňují do katarzního či apotropaického účinku. Současně maska vyjadřuje a odráží flexibilní, nesubstanční povahu naší identity, jejíž uskutečňování spočívá v možnosti trvalého rozehrávání,“ uvedl Vít Erban.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30