Je možné chovat ryby v odpadních vodách, aniž by tím utrpěla kondice ryb a kvalita rybího masa? Právě takou otázku si položili vědci Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v rámci unikátního výzkumu využití přečištěné odpadní vody v produkci potravin. Výsledek může mít velký význam pro celý potravinářský průmysl.

Právě produkce ryb a vůbec výroba potravin v takzvané akvakultuře se totiž stává vůbec nejrychleji rostoucím odvětvím potravinářství. Pokud má planeta „uživit“ stále rostoucí počet lidí, bez rozšíření možností potravinářské výroby v akvakultuře se to neobejde. Problém je ale v tom, že trvalý růst produkce a dlouhodobá udržitelnost akvakultury vyžaduje velké množství dostatečně kvalitní vody. Kde jí vzít?

Jako jedna z možností připadá v úvahu opětovné využití vody, kterou už člověk jednou využil a poté přes čistírny odpadních vod odvedl z aglomerací a lidských sídel zpět do přírody. I když ale tato voda prošla čistírnou, obsahuje i nadále poměrně velké množství znečišťujících látek jako jsou například zbytky léčiv. To podle vědců přináší určité bezpečnostní riziko kontaminace ryb a dalších vodních živočichů právě těmito látkami.

„Rezidua léčiv jsou všudypřítomná v komunálních odpadních vodách z důvodu jejich vysoké spotřeby a neúplného odstranění během konvenčního čištění odpadních vod. Kontinuální vypouštění těchto vod do vodního prostředí ovlivňuje život vodních organismů,“ řekla portálu „Sciencezoom“ jedna ze spoluautorek výzkumu Ganna Fedorova z FROV Jihočeské univerzity.

Když se ale léčiva dostanou přes čistírny například do velkých řek, jsou v těchto tocích natolik „naředěná“, že ve většině případů neovlivní zdravotní nezávadnost rybího masa pro konzumaci lidmi. Otázkou však zůstává, co by se stalo, kdyby se odpadní vody využily pro chov ryb přímo, tedy bez „rozředění“ ve velkém vodním toku. „Jinými slovy se ptáme, jaká jsou rizika použití vody už jednou využité člověkem, pro chov ryb,“ řekl portálu „Sciencezoom“ další spoluautor výzkumu Vladimír Žlábek.

Vědci v předložené studii testovali k tomuto účelu účinnost biologického rybníka. Co to znamená? Voda z čističky se dostává nejprve do biologického rybníka a teprve poté do nádrže, v níž se chovají ryby. Výsledek je optimistický. Zdá se totiž, že „biologické přečištění“ odpadní vody zaručuje rybám takové životní podmínky, které negativně neovlivňují zdraví ryb a kvalitu jejich masa. A voda, vypuštěná z čističek a následně dočištěná v biologickém rybníků, by mohla být pro chov ryb vhodná.

„Na základě zjištěných výsledků se studovaný systém jeví jako užitečný krok pro dočištění odpadních vod, při kterém dochází ke snížení koncentrace přítomných léčiv ve vodě. Potenciální ekotoxikologická rizika, včetně rezistence vůči antibiotikům, byla významně snížena, což může být zásadní pro následné opětovné použití odpadní vody v akvakultuře,“ uvedla Ganna Fedorova.

V této souvislosti se samozřejmě nabízí otázka, proč se tato „čistící schopnost“ biologických rybníků nevyužívá ve větší míře u všech čistíren. Do řek či přehrad by se tak mohlo dostávat menší množství zbytků léčiv, ovlivňujících životní prostředí vodních organismů. 

Podle Vladimíra Žlábka je ale problém v tom, že u řady čistíren není prostor na vznik biologického rybníka případně provozovatelům čistíren chybí prostředky na to, aby takový rybník vybudovali. Tam, kde to místní podmínky dovolují, se ale zdá využití biologických rybníků k dočištění odpadní vody od značné části zbytků léčiv jako smysluplné.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30