Mezinárodní tým vědců pod vedením Vojtěcha Kubelky z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity přinesl alarmující zprávu o změnách výhodnosti migrace zvířat do severních zeměpisných šířek. Podle studie, zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Trends in Ecology and Evolution, globální klimatické změny a činnost člověka začínají dramaticky ovlivňovat každoroční migraci řady ptáků, savců i druhů hmyzu za lepšími životními podmínkami na sever. To může mít fatální dopad nejen na úspěšnost rozmnožování a početní stavy migrující zvířat, ale také na celý ekosystém v dotčených oblastech.
Zvířata migrují během roku na sever a zpět hned z několika důvodů. Přesun či přelet je pro ně sice energeticky náročný, za svou „námahu“ jsou ale „odměněna“ právě lepšími životními podmínkami. „Stěhovavé druhy doposud těžily z několika důležitých výhod severu, například sezónně hojné a dobře dostupné potravy, menšího počtu parazitů nebo nižší míry predace hnízd a mláďat,“ řekl portálu „sciencezoom“ Vojtěch Kubelka.
Namáhavý přesun jim v určitých ročních obdobích tedy nabízí „pohodlnější a bezpečnější život“ než kdyby zůstaly v tropických a subtropických oblastech. Vědci ale zjistili, že u mnoha druhů tyto výhody migrace v poslední době postupně mizí. I na severu, který jim dosud v sezóně poskytoval důležité útočiště, začínají být vystaveni silnějšímu tlaku predátorů i parazitů, případně nevhodnému načasování sezónní dostupnosti potravy, výhody přesunu už nekompenzují tolik energetický výdej během stěhování.
„Jsou tak vystaveni dvojímu tlaku. Nejprve absolvují dlouhý přesun či přelet, během kterého je již omezuje řada zejména antropogenních stresorů, a pak se ještě musejí vyrovnat s tím, že po tomto namáhavém přesunu nemusí následovat očekávaný zisk v podobě úspěšného rozmnožování,“ uvedl Kubelka.
Mezinárodní tým výzkumníků z Česka, Velké Británie, Norska a Maďarska pod vedením Vojtěcha Kubelky vůbec poprvé popsal změny těchto migračních výhod v globálním měřítku. Narušení „ziskovosti“ migrace zdokumentoval na příkladu 25 druhů „migrantů“ na dlouhé vzdálenosti, včetně řady druhů ptáků: bahňáků, rybáků, kachen, hus, pěvců, ze savců karibu, antilop saiga či netopýrů a z hmyzu motýlů a vážek ze severních mírných a arktických oblastí.
Množství potravy (ať již rostlin nebo hmyzu) nemusí být kvůli aktuálním klimatickým změnám v dobrém souladu s dobou vyvádění mláďat migrujících druhů, tato mláďata poté strádají a s větší pravděpodobností se vůbec nemusí dožít dospělosti. V rámci globálního oteplování se také mnoho patogenů a parazitů šíří na sever, což představuje rostoucí hrozbu pro volně žijící živočichy ve vysokých zeměpisných šířkách. Řada živočišných druhů se tak na severu dostává do styku s (pro ně) zcela novými patogeny, což může vyvolat i masovou úmrtnost. Příkladem mohou být například potíže kajky mořské v kanadské Arktidě nebo antilopy ve středním Kazachstánu.
Zvyšuje se také míra predace hnízd a mláďat stěhovavých ptáků. Na sever se šíří noví predátoři, například lišky obecné. K vyššímu predačnímu tlaku místních predátorů přispívají i takové faktory jako rozšiřování lidských sídel v arktických oblastech. „Nevhodně řešená likvidace odpadků podporuje nárůst populací místních racků a dalších predátorů. V okolí hnízdíci migrující ptáci poté nejsou na tento zvýšený predační tlak připraveni a vyvedou méně mláďat, pokud vůbec nějaká,“ uvedl Kubelka.
Tempo změn je navíc podle něj tak rychlé, že stěhovavá zvířata nejsou schopna vyvinout vhodná přizpůsobení na všechny nové hrozby. Tím nejen klesá jejich reprodukční schopnost, ale i následně početní stavy celých populací.
Vědci proto navrhují řadu opatření, která by tento trend „omezení ziskovosti migrace“ mohla zbrzdit nebo dokonce v některých případech zastavit. A to od řešení obecných „globálních“ výzev, zmírňujícím dopady aktuálních klimatických změn a lidmi způsobovaného poškozování životního prostředí až po lepší ochranu migračních tras a jednotlivých hnízdišť.
„Naše zjištění jsou alarmující. Žili jsme s představou, že severská hnízdiště představují bezpečné přístavy pro migrující zvířata. Přitom se ukazuje, že řada severských míst k rozmnožování může naopak představovat ekologické pasti,“ uvedl Kubelka.
Některé populace či druhy stěhovavých zvířat by se podle něj mohly v dohledné době dostat na až pokraj vyhynutí. Kvůli bariéře Severního ledového oceánu totiž už nemají možnost putovat dál na sever a jejich areály pro rozmnožování se nevyhnutelně zmenšují. Úbytek stěhovavých druhů nebo výrazná změna jejich chování přitom mohou ohrozit celé ekosystémy a tedy ovlivnit i člověka.
