Ačkoliv pandemii covidu-19 doprovázejí zprávy o nesmírně náročné a vyčerpávající práci zdravotníků, studenty takzvaných pomáhajících oborů deklarovaná náročnost této profese nijak neodrazuje. Právě naopak. Zájem o studium v těchto oborech roste. Zjistila to unikátní studie Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity (ZSF JU).

Tým ZSF JU už třetím rokem za sebou zkoumá motivaci studentů ke studiu právě v souvislosti pandemií covidu-19. Formou dotazníkového šetření se tak výzkumníci snaží zjistit, jak pandemie (a její jednotlivé fáze) ovlivňují rozhodování mladých lidí stát se zdravotníkem nebo sociálním pracovníkem.

Média v Česku i v zahraničí totiž zejména v počátcích šíření nákazy novým koronavirem prakticky denně informovala o tom, jak množství nemocných vytváří enormní tlak zejména na zdravotníky. Světem se šířily obrázky lékařů, zdravotních sester i jiných zdravotníků, kteří na hranici fyzického i psychického vyčerpání zachraňovali životy a pomáhali pandemii zvládat.

Jaký vliv měl a má tento mediální obraz náročnosti práce ve zdravotnictví na mladé lidi, uvažují o studium některého ze zdravotnických oborů? I když studie ZSF JU ještě není u konce, už předběžné výsledky mohou být pro někoho překvapivé. Kdo totiž čekal, že mediální obraz těžké práce zdravotníků bude studenty od studia těchto oborů spíše odrazovat, hluboce se zmýlil.

„Během pandemie zájem o studium výrazně vrostl, v některých oborech dokonce převyšuje nabídku,“ řekla portálu „sciencezoom“ jedna ze spoluautorek výzkumu Olga Dvořáčková ze ZSF JU. Předběžné výsledky této unikátní studie představila na začátku září na konferenci Evropské sociologické asociace (European Sociological Association) ve Španělsku. A prezentace se setkala s velkým zájmem diskutujících. Covid-19 a jeho následky se totiž týkají celého světa.

Otázkou samozřejmě zůstává, jaké pohnutky vedou během pandemie studenty k většímu zájmu o studium pomáhajících oborů. I o to se autoři studie zajímali. A i v tomto případě mohou bát pro někoho výsledky překvapivé.

Nabízí se totiž domněnka, že ke zvýšenému zájmu studentů mohly přispět i zprávy o odměnách pro zdravotníky a obecně zvyšování platů ve zdravotnictví. „Peníze ale v odpovědích našich respondentů hráli jen marginální roli, finanční motivaci zmínila jen minimální část respondentů,“ uvedla Dvořáčková.

Pro některé studenty byla částečnou motivací jistota stálého zaměstnání, kterou dnes zdravotnictví jako perspektivní obor nabízí. Drtivá většina studentů však ke studii pomáhajících oborů lákala úplně jiná motivace. „A to je především společenská prestiž a uznání, které se dnes v souvislosti s pandemií lékařům, zdravotníků a sociálním pracovníkům v souvislosti s bojem proti pandemii dostává,“ uvedla Dvořáčková. Právě fakt, že společnost obecně (i v mediálním zpravodajství) považuje zdravotníky za novodobé hrdiny, hraje v přihláškách studentů na pomáhající obory zásadní roli.

Výzkum ale pokračuje i nyní, zajímavé bude srovnání s motivací zájemců o studium v době, kdy pandemie ustupuje nebo se o ní alespoň tolik nemluví, s dobou, kdy byla nákaza absolutním středem mediálního i veřejného zájmu. Studie ZSF JU je unikátní v tom, že přes význam a mezinárodní ohlas této práce na ní její autoři nečerpají žádný evropský ani jiný grant či dotaci, vše se děje pod patronací fakulty. Vedle Olgy Dvořáčkové se na výzkumu dlouhodobě podílejí i Hana Konečná, Vlastimila Ptáčníková a Olga Shivairová.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30