Profesorka Iva Stuchlíková z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity je jedním z pěti odborníků z oblasti pedagogiky, kteří se podíleli a podílejí na vládou schválené strategii vzdělávací politiky do roku 2030. Podle profesorky Stuchlíkové se české školství v nejbližších letech musí změnit, a to hned v několika směrech. Ze škol by se měly stát instituce se širším významem než je jen předávání informací.

Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 představuje z toho pohledu poměrně zásadní dokument, naznačující, jakým směrem by se české školství mělo v budoucnu ubírat. A i když mají i odborníci v tomto ohledu různé názory, jedna věc je zřejmě jistá. „Škola nemůže nadále fungovat jen jako databanka informací,“ řekla profesorka Stuchlíková portálu „sciencezoom“.

Členové expertní komise ministerstva, jejíž je členem, doporučuje, aby se v souladu se světovými trendy české školy změnily z klasických vzdělávacích institucí v instituce, které by se s trochou nadsázky daly nazvat jako socializační. Má to hned několik důvodů. „Informace, které člověk dostává ve škole, může dnes získat díky moderním technologiím prakticky v jakémkoliv okamžiku i z jiných zdrojů. Školy jako vzdělávací instituce ztratily svou výlučnost,“ uvedla Stuchlíková.

Naproti tomu ale roste význam školy jako zařízení, které by mělo dopomoci tomu, aby všechny děti (studenti) měly pokud možno stejné šance vzdělávat se a uplatnit pak v životě své dovednosti a schopnosti. Jedním z hlavních problémů dnešních doby totiž zůstává rozdílný přístup ke vzdělání u příslušníků různých sociálních skupin. Pokud dítě vyrůstá v rodině se zhoršeným sociálním zázemím, projevuje se to často nejen na jeho studijních výsledcích ve škole, ale i na tom, že má horší přístup k provozování některých mimoškolních aktivit jako jsou třeba sportovní či umělecké kroužky.

„Například ve Finsku tak dnes škola funguje jako prakticky celodenní zařízení, v němž se děti nejen učí, ale najdou po škole i příležitost k mimoškolním aktivitám. A to všechny bez rozdílu,“ uvedla Stuchlíková. Ukazuje se podle ní, že dobré vzdělávací systémy ve světě dnes umějí pracovat s každým jednotlivcem, každý má šanci rozšiřovat svůj potenciál. A to bez ohledu na to, z jakého rodinného zázemí pochází. Škola tak v některých ohledech nahrazuje právě zázemí, kterého se některým dětem doma nedostává.

Další očekávanou změnou v českém školství pak zůstává rozšíření rozsahu takzvaného badatelsky orientovaného vyučování. To opět částečně souvisí s tím, že děti dnes mají možnost dostat se k informacím z mnoha různých zdrojů, nejen ve škole. Důležitější než samotná informace (ta je široce dostupná) zůstává schopnost s informacemi pracovat a využít je v běžném životě.

„Badatelsky orientované vyučování je proto založeno na tom, že učitel předá žákům některé základní informace a poznatky, zároveň je ale vyzve k tomu, aby se samy s jejich pomocí pokusily vyřešit nějaký obecný problém či výzvu,“ uvedla profesorka Stuchlíková. Děti tak podle ní ve škole skutečně spíše „bádají“, než aby řešily příklad z učebnice.

Badatelsky  orientované vyučování a formativní hodnocení jsou dva fenomény posledních let, o kterých se velmi často hovoří. Zájem o tyto přístupy je patrný nejen u vedení škol, které se snaží následovat současné trendy, ale i mezi učiteli, kteří chtějí oživit svou výuku. „Při současném volání po trvalé proměně dnešního pojetí výuky je potřeba učitele lépe připravovat na použití takových inovativních metod. Velká část učitelů z praxe se s těmito přístupy detailně během své přípravy na vysoké škole nesetkala, takže se s nimi potřebuje seznámit formou dalšího vzdělávání či samostudiem,“ říká profesorka Stuchlíková. Zároveň se proto aktivně účastní projektu, připravující „virtuální prostředí“ (označované jako hyperspace), které by poskytlo podporu učitelům z praxe a  budoucím učitelům připravujícím se na fakultách.

Profesorka Stuchlíková získala 24. srpna 2020 z rukou ministra školství medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. Stupně, a to za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost. Stejné ocenění (2. Stupně) dostal i Jiří Vaníček z  Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30