Filozofická fakulta Jihočeské univerzity je spolupořadatelem důležité mezinárodní konference o příčinách a důsledcích nejrůznějších krizí, kterým čelilo meziválečné Československo. V prostorách Národního archivu v Praze se budou odborníci 23.-24. září mimo jiné zabývat všemi aspekty, které tyto krize provázely a v konečném důsledku tedy i formovaly stav tehdejší společnosti. Výstupy z konference, vůbec první svého druhu, mohou ale přispět i k řešení současných a budoucích krizí.
Konferenci pořádá spolu s FF JU Historický ústav Akademie věd ČR a Národni archiv. Kromě českých odborníků budou jejími hosty i odborníci například ze Slovenska, Německa a Ukrajiny. „Cílem konference je analýza řešení prvorepublikových krizí z dnešního pohledu. Budeme zabývat legislativními, bezpečnostními, hospodářskými, sociálními a zdravotními nástroji státu a státní správy, využívaných meziválečným Československem právě v krizových dobách,“ řekl portálu „sciencezoom“ Miroslav Šepták z FF JU, který je jedním ze třech hlavních organizátorů konference. Sám se badatelsky se zabývá československou zahraniční politikou, dějinami německy mluvících zemí ve 20. století a jejich politickým a stranickým systémem. Přednáší také problematiku spisové služby pro potřeby veřejné správy.
Program pražské konference, spolupořádané FF JU, je založen na rozboru množství problémů, kterým čelila společnost za takzvané první republiky a z nichž některé přerostly do závažných krizí – dílčích i komplexních, na které musela domácí politická scéna (a celá společnost) reagovat.
S výjimkou let 1924–1929 čelilo Československo několika rozsáhlým krizím. Zatímco zahraničně politické a zahraničně bezpečnostní komponenty reakce na krize budou řešeny v dalším ročníku konference, bude se letošní konference soustřeďovat na vnitrostátní reakce na krize především z institucionálního hlediska krizové infrastruktury, kterou pojímáme jako soubor prvků infrastruktury, kdy narušení jejich funkčnosti by mělo závažný dopad na bezpečnost státu a uspokojování základních životních potřeb obyvatelstva, jeho zdraví a ekonomiky státu.
Po skončení první světové války se Československo muselo vypořádat s přechodem z válečného do mírového stavu nejen mentálně a politicky, ale také hospodářsky (konverzí průmyslu), sociálně (například demobilizace, péče o válečné invalidy a pozůstalé) a zdravotně (problém sociálních nemocí, potlačení různých epidemií, výstavba moderního zdravotnictví). K tomu bylo nezbytné stabilizovat bezpečnostní aparát a vybudovat veřejnou správu na nových územích, přičemž slovy historika „bronzová skála moci státní“ byla budována na principu politického národa československého.
Na počátku třicátých let těžce dopadla na československou společnost Velká hospodářská krize, která způsobila mnohé ekonomické, ale i sociální, národnostní a ve svém důsledku i bezpečnostní a politické problémy. Během pozvolného překonávání hospodářské krize narůstalo ohrožení existence Československa v podobě vzrůstajícího nepřátelství sousedního nacistického Německa, ale i dalších sousedů odmítajících versailleský systém, které kulminovalo v mezinárodní krizi v závěru třicátých let.
Na toto ohrožení muselo Československo reagovat opět politicky (mimo jiné úpravou legislativy), ekonomicky (například vytvářením zásob strategických surovin, redislokací průmyslu), ale hlavně posilováním bezpečnostních struktur (například reforma armády, vznik nových útvarů u vojska a dalších bezpečnostních složek). Konference si klade za cíl prozkoumat kritickou infrastrukturu meziválečného Československa z bezpečnostního, ekonomického, sociálního a zdravotního hlediska a analyzovat stav institucí československé demokracie a jak vůbec přistupovaly tehdejší elity jednotlivých národů a národnostních menšin republiky k otázce krize a jak byly krizové stavy prožívány v rolích aktérů a obětí, např. z genderového hlediska.
FF JU přitom připravuje i další konference, které se týkají důležitého meziválečného období v Československu. Tato doba je totiž opředena i mnoha mýty a falešnými představami, využívanými i některými dnešními politiky. Podle Miroslava Šeptáka bude fakulta v blízké době spolupořádat i konferenci o Československu v letech 1918 až 1922 a také velmi očekávanou konferenci o vývoji československé levice mezi lety 1933 až 1939.
