Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity INFO.CZ zastřešuje rozsáhlý mezinárodní projekt, který mapuje budoucí demografický vývoj v zemích takzvané Visegrádské čtyřky. Z předběžných výsledků projektu vyplývá, že celou „čtyřku“ jako celek zřejmě čeká poměrně výrazný úbytek obyvatel. A i když Česká republika by na tom v tomto směru měla být nejlépe, ani jí se nevyhnou problémy se stárnutím populace a s ním spojenou ekonomickou nestabilitou.

V rámci projektu s názvem „Jsou státy Visegrádské skupiny připraveny na důsledky stárnutí populace?“ zjišťovali demografové, ekonomové a sociologové z univerzit ze  všech čtyřech zemí V4 směry populačního vývoje i připravenost na něj. A prakticky ze všech prognóz vyplývá, že početní stav populace v této skupině států bude jako celek i nadále klesat, zatímco na Západě většinou poroste.

Demografická projekce Ekonomické fakulty Univerzity v maďarském Debrecínu (https://www.email.cz/download/k/vh8p3HEeTL3bV8kEcEhpBoW_YB7aGbHGIxs_4ljr2VWMpleGzXYwbDmMQ1bFmM9iYKRbbuw/Population%20projections%20between%202020%20and%202050.pdf), která je součástí projektu, počítá s tím, že do roku 2050 bude žít v Polsku až o 10 % méně lidí než dnes, v Maďarsku o 5,14 % a na Slovensku o 5,56 %. Česko jako by přitom potvrzovalo, že leží ve středu Evropy mezi Východem a Západem, což se odráží i na jeho demografickém vývoji. Prognóza mu totiž na rozdíl od dalších států V4 předpovídá jen mírný úbytek obyvatelstva (o 1,12 %).

Naproti tomu ve státech jako Island, Irsko nebo Lucembursko by se měl počet obyvatel za stejné období zvýšit až o třetinu, ve Švédsku, Norsku, Švýcarsku či Lichtenštejnsku až o pětinu. Důvodem je především pokračují migrace, a to z velké části z „východních zemí“ EU. Ze stejného důvodu očekávají demografové zhruba desetiprocentní nárůst populace například v Rakousku, Francii, Nizozemí či Belgii.

Příkladem tohoto masivního přelévání obyvatelstva z Východu na Západ Evropy může být  Litva, kde zejména z důvodu odchodu za prací do starých členských států unie poklesl počet obyvatel od roku 2016 z 3,2 milionu na 2,7 milionu.

I když ale Česko nepatří k zemím, v nichž demografové očekávají tak prudký pokles či přesun obyvatel, prudkému stárnutí populace se nevyhne. V roce 2018 podíl „pětašedesátníků“ a starších v české populaci poprvé překročil hranici 2 milionů, podle studie Českého statistického úřadu by ale do roku 2050 měla kategorie seniorů „65 plus“ zahrnovat až 3,2 milionu lidi.

Tím se ale bude zhoršovat i bilance počtu osob ve věku potenciální ekonomické aktivity a neaktivity. Zatímco dnes připadá na 100 osob ve věku od 20 do 64 let (tedy potenciálně ekonomicky aktivních) 65 pětašedesátníků a starších, do 30 let by mělo připadat na 100 „vydělávajích“ už 90 seniorů v důchodovém věku. A to může a zřejmě také vytvoří značný tlak na sociální systém.

Autoři studie přitom došli i k možná překvapujícím závěrům, týkajících se rozdílů vnímání stárnutí a úbytku populace v zemích V4. Součástí projektu bylo totiž i dotazníkové šetření mezi zaměstnanci sociálních služeb a dalšími lidmi, kteří se podílejí na práci se seniory nebo připravují různé speciální programy. Ukázalo se, že v Česku (a částečně i na Slovensku) se lidé v souvislosti se stárnutím populace nejvíce obávají „selhání státu“, zatímco v  Maďarsku a Polsku mají prioritu obavy z porušení mezigeneračních vazeb a vůbec lidských vztahů. „Zjednodušeně řečeno by se to dalo popsat tak, že Češi více spoléhají na stát a bojí se toho, že stát nebude mít peníze na to, aby se o ně ve stáří postaral, Maďaři a Poláci mají v mnohem větší míře strach z toho, že větší počet seniorů naruší vztahy v rodinách,“ řekla  INFO.CZ vedoucí projektu Renata Klufová z Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30