I když lidé vyhazují do popelnic tuny jídla, ke kterému se mohou dostat ptáci, mláďata ptáků v mnoha případech paradoxně umírají hladem. I takovému, pro někoho možná paradoxnímu závěru, došli vědci v rámci světově unikátního výzkumu života havranů v Českých Budějovicích.

Vědci Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ve spolupráci s centrem Rabenštenská 2020 a českobudějovickým magistrátem už rok detailně monitorují v Českých Budějovicích život jedné z největších havraních kolonií v republice. Havrani jsou monitorováni nejen běžnými pozorovacími metodami, ale i pomocí vysílaček a kamer u některých hnízd. Předběžné výsledky pozorování pak skutečně potvrzují jeden z největších paradoxů, který život havranů ve městě nabízí.

I když mají ptáci díky lidskému plýtvání všude plno jídla, lidé stále častěji nacházejí pod stromy například v ulici Na Sadech mrtvá ptáčata. Ta buď umírají hladem nebo je rodiče vyhodí z hnízda, protože je nedokáží uživit. Jak je to možné? „Dalo by se o přirovnat k tomu, jako kdyby malé děti v kojeneckém věku měly jíst pouze dorty. Taková strava by jejich zdraví určitě neprospívala,“ řekl webu „sciencezoom“ Petr Veselý, ornitolog z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Pro ptáčata je mnohem vhodnější výživná strava s dostatkem bílkovin, což jsou v jejich případě především červy, larvy a hmyz. Potraviny z bílé mouky nebo mléčné výrobky, které lidé házejí do popelnic, nejsou pro havrany, zejména ty mladé, vůbec vhodné.

Problém ale zůstává v tom, že takovou stravu dnes havrani nenacházejí v dostatečném množství ani v přírodě, tedy na loukách a polích. Se změnou hospodaření v zemědělské krajině začala postupovat i chemizace zemědělské krajiny a stále větší plochy jsou osázeny „jednopruhově“ řepkou či kukuřicí, V takových podmínkách začala rapidně ubývat potrava v podobě hmyzu a půdních živočichů i mnoha jiným ptákům než jen havranům.

Havrani se tak začali v osmdesátých letech minulého století stěhovat do měst,  která jim sami nabízejí nekvalitní a málo výživnou, ale alespoň nějakou potravu. To, co ale může teoreticky stačit dospělým ptákům, ptáčatům nestačí. Pokud rodiče neseženou na trávnících  či v polích za městem dostatek výživnější stravy, mláďata hynou.

Projekt monitorování havranů, kterých každoročně hnízdí v Českých Budějovicích kolem tisícovky, je svou formou světově unikátní. Lidé mohou na stránkách https://havrani.rabenstejnska.cz nonstop sledovat jak ptáci budují hnízdo, snášejí vejce a přivádějí na svět ptáčata. Stránky mají tisíce návštěvníků.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30