Filozofická fakulta Jihočeské univerzity společně s Hornickým muzeem Příbram vydala knihu o unikátním nálezu mincí z doby třicetileté války. Poklad byl náhodně nalezen na konci roku 2018 na louce u obce Hrachov na Sedlčansku. Historie nalezených mincí zároveň vypovídá o málo známém finančním podvodu, kterého se část takzvané pobělohorské šlechty dopustila ve snaze o vlastní obohacení. Šlechta razila „falešné mince“, čímž přispěla k inflaci a přivedla řadu lidí do chudoby.

Poklad, nalezený u Hrachova, obsahoval 972 stříbrných mincí, vyražených v rozmezí více než 150 let. „Do země byl uložen kolem roku 1622 a jedná se tedy o unikátní vzorek peněžní hotovosti z doby po porážce stavovského povstání. V té době na našem území ve velkém množství obíhaly tzv. kiprové mince,“ uvedl spoluautor knihy Jan John z Archeologického ústavu FF JU. Právě takových mincí byla v pokladu většina.

 Jako kiprové (případně dlouhé) mince jsou podle Johna  označována inflační platidla s nízkým obsahem stříbra, produkovaná v některých středoevropských zemích, včetně Čech, v letech 1619–1623. „Zaplavení trhu těmito nekvalitními mincemi, spolu s raketovou inflací, bylo u nás příčinou finančního úpadku (tzv. kalady), vyhlášeného Ferdinandem II. v prosinci 1623, přesně 395 let před objevem mincí u Hrachova,“ popisuje unikátní nález Jan John.

Zajímavé je ale především pozadí ražby kiprových mincí. I když se jedná v Česku o málo známou skutečnost, mince byly součástí velkého finančního podvodu, zosnovaným částí tehdejší pobělohorské šlechty. Té nestačily konfiskáty, zabavené českým stavům, ale rozhodla se rozšířit své bohatství ještě jiným způsobem.

„Císař Ferdinand v době války zřejmě potřeboval okamžitě hotovost, a proto některé mincovny, včetně českých, pronajal takzvanému mincovnímu konsorciu,“ řekl webu sciencezoom Jan John. Konzorcium tvořilo podle něj kolem 15 významných osob z řad tehdejší pobělohorské šlechty, včetně třeba Albrechta z Valdštejna, a bohatých podnikatelů, např. židovského obchodníka Jakoba Baševiho. Nájemci zaplatili císaři nájem několika miliónů zlatých, zároveň ale začali razit mince s mnohem nižším obsahem stříbra, než bylo do té doby běžné.

Co znamenalo pro běžný život ve státě? Nic jiného než ohromné zvýšení inflace, růst ceny potravin a uvrhnutí části obyvatelstva do chudoby. Nízkou kvalitu kiprových mincí nešlo utajit a na druhé straně je byli lidé vládními patenty nuceni používat.To pochopitelně vedlo k obří inflaci. Mince s nižším obsahem vzácných kovů nikdo nechtěl, každý se jich chtěl zbavit. Zároveň to vedlo k obrovskému zvýšení hodnoty například zlatých dukátů či stříbrných tolarů, v nichž zůstal obsah zlata a stříbra nezměněný.

Pobělohorská šlechta „pančované“ mince ale zároveň používala pro velké transakce, včetně nákupu obrovských majetků, zkonfiskovaných poraženým českým stavům.

Ražba nakonec vedla až ke zmíněnému „finančnímu úpadku“, který by se stal s trochou nadsázky označit i za státní bankrot. Ten nejvíce ublížil nikoliv šlechtě nebo císaři, ale především státním zaměstnancům (z dnešního pohledu), kteří dostávali plat v mincích. „Jeho reálná hodnota se v té době rapidně snížila, naopak ceny zejména potravin letěly strmě vzhůru,“ uvedl John.

Za podvod obřích rozměrů přitom nebyl prakticky nikdo potrestán, a to i přesto, že úpadek prošetřovalo několik komisí a dokonce byla stanovena i celková škoda. Žádný z členů mincovní konsorcia se však nedostal ani před soud.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30