Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Univerzity Palackého v Olomouci spolu se zahraničními kolegy posunuli možnosti archeologie. Mezinárodnímu česko-makedonsko-italskému týmu se totiž podařilo objevit a popsat stopy 7000 let starého jídla, nalezeného na povrchu pravěké keramiky z jižního Balkánu. Ke svému zjištění přitom dospěli kombinací analytických metod, která byly ještě nedávno nemyslitelné. O tom, kam se archeologie posunula, svědčí mimo jiné fakt, že objev byl zveřejněn v prestižním mezinárodním časopise Molecules, zaměřeného nikoliv na archeologii, ale na chemii.

694 f4c299d01fa74ad8df9b4aba89e62e7b

Tým archeologů, chemiků a biologů pod vedením Jaromíra Beneše z Jihočeské univerzity a Lukáše Kučery z Univerzity Palackého v Olomouci, podpořený odborníky ze Severní Makedonie a Itálie provedl všestranné analýzy stop na velkých keramických pekáčích, které byly nalezeny na počátku šedesátých let minulého století v místě Ustie na Drim ve městě Struga na břehu Ochridského jezera. Nálezy byly součástí tzv. nákolních osad, které se zde nacházely mezi roky 5200 až 5000 před naším letopočtem.

Specialisté odebrali vzorky z povrchu pravěkých nádob v roce 2019 v rámci letní archeobotanické školy, kterou zde pořádá Jihočeská univerzita a makedonské archeologické instituce. Vzorky pak byly zpracovány na několika českých a zahraničních pracovištích. Mikroskopické stopy škrobů a fragmentů rostlin byly zpracovány v Laboratoři archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty v Českých Budějovicích, detailní chemická analýza vzorků byla provedena na Katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, geneticko-imunologický signál z odebraného materiálu byl sledován na Západočeské univerzitě v Plzni. Velmi důležité bylo určení některých tzv. nepylových objektů v mikroskopických preparátech, které provedla Assunta Florenzano z univerzity v italské Modeně.

694 803339caca2e4e60d0ada36d6696d635

Samotné fragmenty keramických pekáčů byly předmětem zkoumání severomakedonských archeologů, které byly na základě přítomnosti celých nálezových souborů zařazeny do mladé fáze balkánského neolitu. Jeden z keramických pekáčů byl dokonce celý zrekonstruovaný. Podařilo se z něj před konzervací dokonce odebrat několik centimetrů velký zlomek spálené organické hmoty. Jak se zjistilo, byly ve spečené hmotě zachovány hyfy mikroskopických hub, svědčící o nepříliš pečlivém čištění nádobí pravěkými zemědělci.

Klíčové zjištění přinesla chemická analýza vzorků, provedená několika technikami hmotnostní spektrometrie. V řadě vzorků byla zjištěna vedle desítek různých sloučenin i významná koncentrace cholesterolu, která určila další směr laboratorního výzkumu. Ten spočíval v mikroskopické analýze rostlinných fytolitů, které tvoří „kostru“ rostlin, ale také v analýze škrobových zrn, které při pečení neolitické potravy nepodlehly želatinizační tepelné přeměně. Pomocí mikroskopie byla zjištěna přítomnost divokých rostlin z čeledi liliovitých (Liliaceae)a rodů bér (Setaria)a orobinec (Typha). Byla také nalezena škrobová zrna poukazující na možnou přítomnost cereálií, jejichž využívání je v tomto kontextu velmi pravděpodobné. To potvrdil nález zlomku chlupu larvy rušníka obilního, brouka, který škodí především zásobám obilí a mouky. Interpretaci pak celkově výrazně pomohla imunologická analýza, kde Jaroslav Pavelka zjistil v několika vzorcích přítomnost denaturovaných proteinů vepřového masa.

Dva vzorky, včetně větší organické napečeniny, byly datovány v americké Atlantě radiokarbonovou metodou. Výsledky však ukázaly větší stáří vzorků, než je datování keramiky pomocí archeologické relativní chronologie. Ta stanovuje datování artefaktů pomocí dalších nálezů v souboru ve stejné archeologické vrstvě, kde byly pekáče nalezeny. Tento efekt většího zdánlivého stáří nálezů je však dobře v literatuře popsán – způsobuje jej obohacení starším radiouhlíkem rozpuštěným ve vodním prostředí, kde nálezy sedm tisíc let spočívaly. Důležité ale bylo, že obě radiokarbonová data byla stejná, což vyloučilo kontaminaci mladším materiálem.

694 cc99fb825334fb6924cd4ea6170b2bb6

V archeologické literatuře koloval dosud názor, že se neolitické pekáče od ochridského jezera využívaly k pečení ryb. Tato jistě logická úvaha spočívala na oválném tvaru pekáčů a na geografické poloze nákolní osady Ustie na Drim při severním břehu Ochridského jezera. To analýza vzorků nepotvrdila. Je vysoce pravděpodobné, že tyto pekáče byly použity mnohonásobně a pravděpodobně i pro různá jídla. Výsledky analýz mají tedy kumulativní charakter, to znamená, že chemické a biologické stopy nemusely pocházet jen z jednoho typu jídla. Vepřové maso s moukou a divokými rostlinami je tou nejpravděpodobnější variantou. Podobné jídlo se dodnes v Severní Makedonii připravuje pod názvem selské maso a je velmi oblíbené.

Multidisciplinární analýzy mezinárodního týmu ukázaly směr archeologického, chemického a biologického výzkumu. Dnešní analytické metody jsou mimořádně citlivé a přesné a umožňují posunout hranice poznávání života prvních evropských zemědělců a poznat prastaré kořeny současné balkánské kuchyně. „Vůbec poprvé byla v takovém rozsahu při výzkumu využita kombinace chemické a archeo-botanické analýzy. V archeologii se nám tak otevírají úplně nové možnosti, o kterých se nám nedávno ještě ani nesnilo,“ řekl portálu „sciencezoom“ Jaromír Beneš.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30