Novohradské hory patří v České republiky k místům, která zásadně ovlivnily převratné dějinné události minulého století. Vědci z Teologické fakulty Jihočeské univerzity se v rámci hned několika projektů snaží popsat fascinující a dramatickou historii Novohradských hor, zároveň ale nabízejí konfrontaci historie se současností.

Mezi takové projekty patří série videodokumentů „Duchovní krajinou Novohradských hor“ , pod níž  je podepsaná autorská dvojice pracovníků fakulty Michaela Vlčková a Bedřich Jetelina. „Našim cílem je nejen ukázat přírodní krásy a panoramata, ale především odhalit dramatické příběhy a legendy tajuplných opuštěných míst, která ještě před pár desítkami let byla plná života,“ uvedla Michaela Vlčková.

Deset dílů půlhodinových videodokumentů, které budou postupně uvedeny v průběhu roku 2021, vzniká jako součást projektu podpory vzdělávání Univerzity třetího věku. Budou sloužit nejen jako učební pomůcka pro kurzy poznávání Novohradských hor, které Michaela Vlčková dlouhodobě organizuje, ale mají velkou vypovídající hodnotu i jako samostatné videodokumenty.

Právě zveřejněný první díl s názvem Poutní cesty odhaluje, jak předcházející generace krajinu Novohradských hor komponovaly do podoby, která měla přinášet nejen hospodářský užitek, ale především ilustrovat víru a světový názor dávných správců panství i jejich poddaných.

„Bohatství zdejších námětů zdaleka přesahuje možnosti pouhých deseti krátkých filmů. Přesto věřím, že každému zájemci o tento nádherný kout naší vlasti videa ukážou něco nového a objeví ve zdejší krajině zatím nepoznané prvky,“ dodala Michaela Vlčková, která je kromě jiného i autorkou několika publikací o Novohradských horách.

Nejnovější publikace tohoto druhu právě čeká na vydání, čtenáři by se jí měli dočkat už v polovině června. Kniha se jmenuje „Duchovní krajina Novohradských hor- Horní hvozd“ a představuje centra, kolem nichž se soustředil duchovní život v Horním hvozdu Novohradských hor, tedy v krajině, pro niž je charakteristické jen vzácně uchované kulturní dědictví.

V záhlaví knihy je uvedeno: „Houževnaté snahy o vybudování kulturní krajiny se v divokém hraničním hvozdu udržely pouhých dvě stě let a stop po někdejším životě tu zbylo málo. Celé vesnice zmizely. A přece — zůstal můstek přes potok a malovaný plechový hrnek. Rybízový keř a jasanová alej. Kniha se nesoustředí pouze na sakrální památky a církevní život v oblasti. Autorka načrtává život v Horním hvozdu podle popisu pamětníků a zároveň vychází ze stop, které ještě v krajině lze nalézt, byť jich dnes není mnoho. Cesty novohradskou duchovní krajinou vedou také přes hory, lesem a podél vody. Sledují krásu přírody i lidské osudy spojené s konkrétními místy. Každá stopa života, každý příběh, člověk, který tu žije, je jako malý zázrak.“

Eva Vlčková, která se krajinou Novohradských hor zabývá dlouhodobě, sleduje ve výzkumu ještě jedno zajímavé téma, které se týká přístupu dnešních lidí k sakrálním památkám v oblasti. Zatímco kapličky, kostely a všechny další sakrální stavby v Novohradských horách vznikly kdysi na základě „duchovních potřeb“ jejich obyvatel, dnes se je lidé snaží  takzvaně přetvořit k obrazu svému. „Někdy se stává, že se v kapličkách objevují sošky andělíčků, kteří vlastně žádnými andělíčky nejsou, malby neodpovídají původním duchovním účelům,“ řekla webu “sciencezoom“ Eva Vlčková. Z podoby mnoha sakrálních památek v Novohradkých horách podle ní čiší spíše snaha „udělat kapličky hezčí“ než vrátit na tato místa duchovní rozměr. „A to je zajímavý fenomén, který určitě stojí za detailnější rozbor,“ uvedla Vlčková

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30