I když Česká republika zatím neuspěla s žádostí o přidružené členství v Arktické radě, už samotná žádost může pomoci k lepším výsledkům české vědy v Arktidě. V rozhovoru pro web „sciencezoom“ to uvedl profesor Josef Elster z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Česká vláda podle něj totiž začala chápat, že účast na arktickém výzkumu znamená pro Česko velkou šanci do budoucna.

Arktická rada je společenství států s územím v Arktidě. Jejími členy jsou Dánsko, Rusko, Finsko, Kanada, Island, Norsko, Švédsko a USA. Vedle těchto stálých členů má ale rada i přidružené členy. Ti mají status pozorovatele, nemohou tedy v radě hlasovat o společných projektech. Výhoda pozorovatelského statutu ale spočívá v tom, že pozorovatel má přístup k jednání rady, účastní se politických i odborných debat, může nabízet arktickým státům své služby ať už na vědecké bázi nebo v oblasti hospodářství.

Proto se Česká republika vůbec poprvé v historii rozhodla usilovat o přidružené členství. Rada ale z dosud nezveřejněných důvodů českou přihlášku zatím nepřijala, podobně se postavila i přihlášce dalších dvou přihlášených zemí, tedy Estonska a Irska. Předem se přitom spekulovalo o tom, že za odmítnutím české přihlášky může stát veto Ruska. A to kvůli takzvané kauzy Vrbětice, související s možnými aktivitami ruských agentů na českém území.

„My ale přesné důvody dosud neznáme, závěry z jednání rady nebyly zveřejněny. Jisté je pouze to, že každý člen má právo veta,“ řekl webu sciencezoom Josef Elster. Fakt, že Česko se svou žádostí v květnu neuspělo, podle něj neznamená, že Češi mají do Arktické rady definitivně cestu zavřenou. Za rok mohou žádat znovu, v té době bude stále předsednickou zemí Rusko, které právě nyní převzalo předsednictví od Islandu.

Profesor Elster každopádně potvrzuje, že už samotná přihláška k přidruženému členství v Arktické radě znamená poměrně výraznou změnu v přístupu české vlády k výzkumu Arktidy. Ten byl donedávna poněkud odtažitý. „To se ale nyní naštěstí změnilo,“ uvedl Elster. Ministerstvo zahraničních věcí za účasti vědců nejen aktivně usilovalo o to, aby se republika stala přidruženým členem rady, zároveň ale ve svém úsilí nepovolilo ani po prvotním odmítnutí přihlášky. Na rozdíl od minulosti totiž začala usilovat o koordinaci aktivit české vědy v Arktidě.

„To by mělo vědcům pomoci k novým projektům a lepšímu zázemí,“ uvedl Elster. Právě výsledky vědy mohou podle něj hrát velkou roli při opětovném posuzování přihlášky do Arktické rady.“Myslím, že i čeští politici konečně pochopili globální význam vědy, která nezná hranic. To, co se děje a bude dít v Arktidě, ovlivňuje a bude ovlivňovat i dění ve vnitrozemské České republice. Proto bychom neměli zůstat stranou,“ řekl Elster.

Jihočeská univerzita přitom zásadní měrou přispěla k tomu, že se Česko vůbec může ucházet o členství v Arktické radě. Podmínkou žádosti je totiž právě vědecká aktivita žadatelské země v arktických oblastech. Jihočeská univerzita provozuje na souostroví Svalbard výzkumnou stanici, pojmenovaném po světoznámém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi.

Díky úspěchům a aktivitám českých vědců se také Česko stalo v roce 2012 členem Mezinárodní arktické vědecké komise (IASC), což je vědecký poradní orgán rady. Profesor Elster byl pak dokonce v této komisi zvolen předsedou terestrického (pevninského) panelu. Z pohledu rozsahu vědecké práce a jejích výsledků v arktických oblastech je tak na tom Česká republika mnohem lépe než dva další letošní uchazeči o přidružené členství, tedy Estonsko a Irsko. „Pokud by rozhodovaly naše vědecké aktivity a přínos k výzkumu Arktidy, nemělo by nám členství v radě uniknout. Jenže rozhodují bohužel i geopolitické otázky, které my vědci nemůžeme nijak ovlivnit,“ uvedl profesor Elster.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30