Francouzská studie, zveřejněná v časopise „Nature Climate Change“, dospěla k závěru, že se z amazonských deštných pralesů považovaných za „zelené plíce planety“ stává čistý producent skleníkových plynů. Kvůli odlesňování Amazonie totiž tamní tropické lesy vypustily za posledních 10 let do ovzduší takřka o pětinu víc emisí CO2, než kolik jich naopak spotřebovaly. Podle některých vědců se jedná o vážnou hrozbu s možná nevratnými následky. Tropický biolog Vojtěch Novotný z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity se ale domnívá, že se význam amazonského pralesa pro udržení koloběhu uhlíku na planetě přeceňuje. Prales má podle něj význam především pro uchování biodiverzity.
Studie francouzských vědců přitom vypadá na první pohled hrozivě. V době, kdy se celý svět snaží kvůli hrozbě klimatických změn snižovat emise skleníkových plynů, se začíná významně narušovat emisní rovnováha Amazonie. Za normálních okolností by totiž měly být amazonské pralesy takzvaně klimaticky neutrální. A spotřebovávat pro růst biomasy jen tolik uhlíku, kolik ho s drobnými odchylkami zase při tlení dřeva a rostlin (nebo jejich hoření) uvolní do ovzduší.
Jenže odlesňování, způsobené kácením stromů či jejich vypalováním kvůli zisku zemědělské půdy, už údajně tuto rovnováhu narušilo. „Čísla poprvé ukázala, že se brazilský amazonský deštný prales stal čistým producentem CO2,“ uvedl spoluautor studie Jean-Pierre Wigneron z francouzského Národního institutu pro agronomický výzkum (Inra). Lesy v povodí řeky Amazonky podle něj mezi lety 2010 a 2019 absorbovaly přibližně 13,9 miliard tun CO2, ale zároveň vypustily 16,6 miliardy tun tohoto skleníkového plynu. „Bohužel nevíme, v jakém okamžiku by se tato změna mohla stát nevratnou,“ řekl Wigneron.
Vědci přičítají přeměnu amazonských deštných pralesů na čistého emitenta skleníkových plynů také politice současného brazilského prezidenta Bolsonara. Po jeho nástupu do funkce v lednu 2019 se v Brazílii údajně výrazně oslabila opatření na ochranu životního prostředí. Rozsah odlesňování se tak v roce 2019 ve srovnání s předchozími lety zvýšil téměř čtyřnásobně, z přibližně jednoho milionu hektarů na 3,9 milionu - což je pro srovnání oblast o velikosti Nizozemí.
Tropický biolog Vojtěch Novotný z PřF Jihočeské univerzity ale upozorňuje, že i když předložená statistika může na první pohled vypadat hrozivě, možná až katastroficky, čistá produkce kysličníku uhličitého z amazonských pralesů (uváděná autory studie) je jen nepatrným zlomkem toho, co „vypouštějí“ lidé do ovzduší spalováním fosilních paliv. Emise, vypuštěné prostřednictvím odlesňování amazonského pralesa, představují méně než 1 % emisí vypouštěných ročně elektrárnami, dopravními prostředky a dalšími podobnými lidskými činnostmi.
„Celá Amazonie obsahuje zhruba 76 miliard tun uhlíku. Takže kdybychom ji vykáceli a zajistili, aby na její celé ploše nic znovu nevyrostlo, budou se emise z vykácené Amazonie rovnat jenom necelým 8 letům světových emisí z fosilních paliv. A to nepočítáme emise z jiných zdrojů,“ uvedl Novotný.
Celý problém lze podle něj ilustrovat i na opačném příkladu. „Aby tropické lesy vyřešily problém fosilních paliv, museli bychom každých méně než 10 let založit někde zcela novou Amazonii,“ uvedl Novotný. Význam tropických lesů je podle něj především v uchování biodiverzity a jen v menší míře v otázce jejich celkového vlivu na emise skleníkových plynů. „Pro otázku koloběhu uhlíku jsou jen jedním z méně významných prvků - neměli bychom je vykácet, protože tím jednorázově uvolní uhlík ze své biomasy, ale jinak představují z hlediska koloběhu uhlíku houbu, jež je plně nasáklá vodou a tedy další již nemůže absorbovat,“ uvedl Novotný.
Některé ekosystémy fungují podle něj jako akumulátory určitých prvků - například korálové útesy jsou akumulátory vápníku, takže nakonec třeba jen desetimetrový živý korálový útes sedí na desítkách metrů vápencové vrstvy vytvořené během mnoha tisíc let. „Stejně tak v našem rašeliništi může půl metru živého rašeliníku růst až na deseti metrech rašeliny, tedy akumulovaného uhlíku za posledních několik desítek tisíc let,“ řekl portálu „sciencezoom“ Novotný. Tropický les (až na výjimky) ale podle něj takto nefunguje, takže už z principu nemůže být dlouhodobě významným faktorem v koloběhu uhlíku.
