Havrani v Českých Budějovicích přestávají migrovat a s největší pravděpodobností už žije většina těchto ptáků ve městě po celý rok. K takovému závěru dospěli vědci Jihočeské univerzity v rámci světově unikátního projektu, který mapuje život havranů v jihočeské metropoli.

Projekt, na němž se podílejí vědci Jihočeské univerzity, ornitologové z Jihočeského ornitologického spolku, magistrát města České Budějovice a kreativní centrum Rabenštejnská 2020, zahrnuje podrobnýmonitoring českobudějovické havraní kolonie, patřícím k největším koloniím svého druhu v republice. Havrani jsou monitorováni nejen běžnými pozorovacími metodami, ale i pomocí vysílaček a kamer. Některé kamery jsou přitom umístěny přímo v blízkosti hnízd, takže lidé mohou na stránkách https://havrani.rabenstejnska.cz/ nonstop sledovat jak ptáci hnízdo budují, snášejí vejce a přivádějí na svět ptáčata.

„Jedná se o projekt, který je zřejmě v Evropě zcela ojedinělý. Nic podobného jsem zatím v literatuře ani na internetu nenašel,“ řekl webu „sciencezoom“ ornitolog z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty JU Petr Veselý. O výsledky monitoringu havranů je mezi obyvateli města velký zájem, o čemž svědčí mimo jiné tisíce návštěvníků stránek projektu.

Vědci přitom přicházejí i s různými teoriemi, které mění dosavadní poznatky o chování této velké havraní kolonie. Až donedávna například ornitologové pracovali s poznatkem, že se v hnízdech střídají „francouzští a ruští havrani“. Ptáci, kteří vyvedou v parku Na Sadech mladé, odlétali na zimu do Francie. A v hnízdištích ve městě je vystřídali havrani, kteří do Budějovic přiletěli z východu, pravděpodobně z Ruska či Běloruska. Tahle „výměna“ trvala desítky let.

„V posledních letech se ale zdá, že tato pravidelná migrace ustala a havrani, kteří tady vyvádějí mladé, zůstávají v Budějovicích po celý rok,“ uvedl Veselý pro „sciencezoom“. Vědci podle něj tuto skutečnost nemají ještě definitivně vědecky potvrzenou (třeba pomocí kroužkování), jejich teorie je ale velmi pravděpodobná. V její prospěch hraje mimo jiné fakt, že se počet havranů ve městě stabilizoval. Zatímco dříve se po příletu ptáků z východu kolonie výrazně zvětšila, dnes zůstává prakticky stejná. A její stabilitu dokazují i poznatky z běžného ornitologické pozorování.

„Někteří kolegové, kteří havrany sledují už dlouho, si všímají, že některé ptáky z kolonie tady opravdu pozorují celý rok,“ uvedl Veselý. I když se běžnému pozorovateli mohou zdát všichni havrani stejní, ornitologové je v mnoha případech dokáží mezi sebou rozlišit na základě některých specifických znaků jako je třeba tvar zobáků.

Otázkou zůstává, proč havrani z Českých Budějovic přestali migrovat. Podle Petra Veselého to mohl způsobit fakt, že ve městě a jeho okolí v posledních letech ubývá sněhu, sněhová pokrývka pokryje pole a louky kolem města jen párkrát do roka a většinou na krátkou dobu.  „Havrani si vyhrabávají potravu na polích a pokud se k ní nemohou kvůli silné sněhové pokrývce dostat, odlétají jinam,“ řekl Veselý. „Ruským havranům“, zvyklým na drsnější podmínky, ale sníh a s ním spojené „těžší dobývání potravy“ tolik nevadilo. Proto se obě kolonie na hnízdištích střídaly. Nyní se ale zdá, že havrani už nemají potřebu migrovat, ve městě, chudém v zimě na sněhovou pokrývku, zůstávají celoročně. „Je to pořád ale jenom teorie, kterou nejprve musíme prokázat,“ uvedl Veselý. Monitoring havranů ale nabízí i řadu dalších zajímavostí z jejich života.

Hodně lidí si například myslí, že havrani jsou klasičtí „vybírači popelnic“, tedy zůstávají ve městě proto, že se dokáží pohodlně uživit zbytky jídla, vyhozeného lidmi. Tak to ale podle Veselého úplně není. „Možná to platí částečně u dospělých ptáků, mláďata ale musejí být krmena výživnější stravou, tedy například červy a hmyzem, „ řekl Veselý. Pokud by dospělí krmili ptáčata zbytky z popelnic, bylo by to podobné, jako kdyby kojenci místo mléka a přesnídávek dostávali k jídlu chleba. Proto havranům nestačí „vybírat popelnice“, ale musejí létat za potravou i na pole za městem.

Unikátní projekt, který se zabývá i mnoha dalšími zajímavostmi ze života havranů, má velkou podporu i ze strany českobudějovického magistrátu. „Z mého pohledu je hnízdící společenství havranů v centru města raritou v celé České republice a i když vnímám, že se některým lidem jejich chování nemusí zamlouvat, jsem moc rád, že tu vznikla iniciativa, která bude život havranů lidem přibližovat poutavou formou a lidé pak mohou havranům více porozumět,“ uvedl náměstek primátora Ivo Moravec.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30