Tým z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie PřF JU pod vedením Lenky Kovačikové dosáhl výrazného mezinárodního úspěchu. Jeden z nejlépe hodnocených mezinárodních časopisů o archeologii „Archaeological and Anthropological Sciences“ zveřejnil  studii toho týmu, zabývající se izotopovým signálem v kostech domácích zvířat z archeologických nálezů středověkých pražských měst. Zvířecí kostry totiž mohou být indikátorem mnohem socio-ekonomických změn ve společnosti středověku.

Tak, jak se totiž mění společnost a její chování, tak se mění i spotřebitelské návyky a složení potravy jedinců. A důkazem může být právě vývoj osídlení Prahy od 9. do 14. století. Aby odborníci zjistili, jak se změny ve společnosti v období raného a vrcholného středověku projevily na chovu hospodářských zvířat, podívali se detailně na zuby zvířat nalezené při archeologických výzkumech a jejich izotopové složení.

Výsledky analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N) obsažených v kolagenu kořenů zubů skotu, prasat domácích, ovcí a koz z osteologických souborů ze tří různých částí Prahy (Malá Strana, Pražský hrad a Staré Město) naznačují, že se středověká transformace projevila v hospodaření se zvířaty, v čase se proměnil management chovu a režim krmení.

Raně středověký model spočívající v extenzivním chovu zvířat na úrovni menších usedlostí v pražské aglomerace přerostl v pokročilejší systém zásobování města dobytkem odjinud, např. prostřednictvím trhů. Nárůst hodnot δ15N v zubech prasat vypovídá nejen o změně přijímaného krmiva, ale také o postupném přesunu prasat z krajiny do chlévů. Izotopové změny v zubním kolagenu vrcholně středověkého skotu, mohou ve srovnání s předchozím obdobím signalizovat změny v zemědělsky využívané krajině, např. intenzivnější hnojení pastvin a polí.

S určitou nadsázkou by se navíc dalo říci, že se změnilo i spotřebitelské chování tehdejších obyvatel Prahy. I to se dá vyčíst z kosterních pozůstatků a zubů zvířat. „Například se změnil i způsob práce řezníků,“ řekla portálu „sciencezoom“ Lenka Kovačiková. Zatímco v raném středověku řezníci rozsekávali zvířata na velké kusy, později přešli na „bourání“ podobné tomu dnešnímu, tedy rozsekávání a vykrajování menších kusů masa a kostí. I to mělo svůj důvod.

Původně si lidé (rodina nebo skupina) kupovali třeba celou čtvrtinu jednoho kusu skotu, kterou si pak sami mezi sebou podle potřeby rozdělovali a zpracovávali, vznik pražských trhů přispěl k tomu, že si zákazníci už vybírali a kupovali už zpracované maso. „Dalo by se říci, že řezníci už připravovali balíčky masa,“ uvedla Kovačiková.

Kosterní zbytky zvířat, které je dnes možné prozkoumat podle nejmodernější techniky, nabízejí i celou řadu dalších poznatků o životě ve středověkých městech. Často tak mohou být stejně důležitým a někdy i důležitějším vodítkem pro popis dějin středověkého města než lidské kostry nebo zbytky staveb. Lenka Kovačiková a její kolegové z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Muzea hlavního města Prahy a Archeologického ústavu AV ČR v Praze, v.v.i. se zabývají významem zvířat v ekonomice středověkých měst v rámci projektu GA ČR 18-10003S – Zvířata ve středověkém městě. Archeozoologie a analýza stabilních izotopů.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30