Humanitní vědy souží v poslední době některých politikům jako příklad údajně neproduktivních a neperspektivních oborů, které jen ubírají zaměstnance potřebnějším technickým profesím. Publikace „Jak se dělá věda na Filozofické fakultě JU“ , právě vydaná Filozofickou fakultou Jihočeské univerzity, se snaží některé z těchto mýtů a nepravd o smyslu humanitních věd rozptýlit. Čtivou a laikům dostupnou formou přibližuje čtenářům, čím se humanitní vědy zabývají a jaký je jejich celospolečenský význam.

Publikace se skládá z dvanácti kapitol, sepsaných předními osobnostmi fakulty. Každý ze spoluautorů představuje své vědecké zájmy a badatelská témata, kterými se zabývá. „Hlavním cílem knihy je popularizace vědeckých aktivit na fakultě. Určitě by ale publikace měla přispět i k tomu, aby se lidé dozvěděli více o humanitních vědách obecně,“ řekl portálu „sciencezoom“ Pavel Král, proděkan pro rozvoj FF JU, který celý projekt řídil.

Filozofickou fakultu JU reprezentuje celkem osm ústavů. Jednotlivé kapitoly proto pojednávají o historii, archivnictví či archeologii, jazykovědném výzkumu a studiu cizích jazyků nebo o dějinách kultury, umění a literatury. Publikaci ovšem otevírá stať o vědě jako takové, k čemu je užitečná, jak se vyvíjela a jakou úlohu mají v současném světě právě vědy humanitní.

„Popis práce vědců na naší fakultě ukazuje, že jednotlivé obory humanitních věd rozhodně nejsou méně společensky prospěšné než například obory přírodovědné a technické,“ řekl Pavel Král.  Docent Petr Chvojka z Archeologického ústavu píše například o nedávných vykopávkách na území jižních Čech, docent Ondřej Pešek z Ústavu romanistiky se zase zabývá moderními počítačovými nástroji pro analýzu textu. Profesorka Alena Jaklová, germanistka a bohemistka, přibližuje rozsáhlý projekt spolupráce mezi FF JU a univerzitou v Pasově, mapující jazykové a literární dědictví dvoujazyčných vztahů v jihočesko-bavorském regionu.

Jednotlivé kapitoly vycházejí z dvanácti přednášek akademiků v roce 2019. Nejde ale jen o badatelské poznatky a výsledky vědecké práce. „Součástí jednotlivých kapitol jsou také kratší rozhovory s autory, kteří jsou mimo jiné velmi zkušenými pedagogy. Ti v nich popisují například to, co obnáší dané obory studovat, na základě jakých vodítek si obor zvolit, co vše se během studia člověk naučí a k čemu jsou ty znalosti dobré,“ říká Pavel Král.

Kniha by tak měla zvýšit zájem středoškoláků nejen o studium Filozofické fakulty Jihočeské obory, ale humanitních oborů obecně. „Přednášky i knihu jsme koncipovali tak, aby zaujaly především mladší publikum,“ říká Pavel Král. Příprava a práce na knize trvaly dva roky, náročné přitom bylo i grafické zpracování. Grafik totiž musel spojit smysluplnou jednotící linií někdy velmi různorodé texty. V jedné publikaci se totiž čtenáři například dozvědí o mediálním obraze světoznámého běžce Emila Zátopka stejně jako například o výsledcích výzkumu historických vypodobení Mistra Jana Husa. Každý text má přitom z povahy věci zcela odlišnou obrazovou přílohu, pocházející z různých dob.  

Kniha je k dostání na Filozofické fakultě JU, bude možné si ji opatřit též na univerzitních akcích či dnech otevřených dveří. Publikace vznikla za podpory Evropských strukturálních fondů, konkrétně v rámci projektu
Rozvoj JU - Kapacity pro VaV, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_028/0006192
z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30