S částečně překvapivými výsledky skončilo vyhodnocení jarní části projektu JUPSYCOR, zaměřeného na sběr informací o chování a prožívání lidí během pandemie koronaviru. Oproti všeobecně zakořeněné představě, že pandemie nejhůře psychicky zasáhla nejstarší seniory, totiž výzkum dospěl k trochu jinému závěru. I když senioři jsou ze zdravotního hlediska skupinou, nepochybně nejvíce ohroženou infekcí covid-19, s okolnostmi, doprovázejícími šíření infekce, se na jaře vyrovnávali lépe než mladí.

Projekt JUPSYCOR  zajišťuje Oddělení psychologie Katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jedná se o nejrozsáhlejší šetření svého druhu v České republice. Výzkum je založen na sběru textových výpovědí dospělých obyvatel ČR a navazujících dat, která zahrnují vyhodnocení tří administrovaných psychologických testů. „Cílem výzkumu je sledovat jak aktuální stav, tak vývoj v čase, a následně poskytnout podklady pro psychologickou praxi, pro navazující výzkum, případně pro účinnou péči o nejohroženější skupiny obyvatel,“ řekl portálu „sciencezoom“ Dalibor Kučera z katedry psychologie PF JU.

Výzkum se skládá z jarní a podzimní části, přičemž výstupy z jara už jsou známé. Vyhodnocení dat z podzimní části pandemie ještě probíhá. První vlna výzkumu JUPSYCOR probíhala 67 dní, v období od 18. března do 24. května 2020, zúčastnilo se jí 2754 respondentů. Výsledky byly podkladem pro vědecké studie a byly prezentovány odborné i laické veřejnosti. Všem respondentům, kteří o to v dotazníku projevili zájem a vyplnili e-mailovou adresu, byl v červnu 2020 zaslán komentovaný souhrn našich výsledků.

I když projekt není u konce, protože důležité bude především porovnání dat a informací z jarní a podzimní části, už jarní „sběr“ přinesl velmi zajímavé a důležité poznatky. A týká se to právě i rozdílnosti pocitů a prožívání epidemie u různých skupin obyvatel.

„Je celá řada informací, které se takzvaně tradují ve společnosti, tedy, že psychicky nepostiženější skupinou jsou logicky senioři, kteří jsou zároveň zdravotně nejohroženější. Tyto předpoklady se ukázaly jako více méně liché,“ řekl Dalibor Kučera při prezentaci předběžných výsledků výzkumu. Výzkum podle něj ukázal, že největší psychický „distres“, prožitek negativních nemocí, neprožívají nejstarší lidé, ale kupodivu naše nejmladší věková kategorie. „Řeč je o skupině respondentů ve věku 18 až 24 let,“ uvedl Kučera.

Ve fázi nárůstu rapidního nárůstu infekce v jarních měsících se podle něj právě u mladých lidí nejvíce projevil i stejně rapidní nárůst úzkostných stavů a depresí. „Možná to souviselo i s uzavřením škol,“ řekl doktor Kučera. O to, že mladí lidé nesli pandemii hůře než ti nejstarší svědčí ale i další výsledky. Jakmile se protiepidemická opatření začala v létě rozvolňovat, nejrychleji se takzvaně ulevilo seniorům, zatímco mladá generace se z „psychického otřesu“, vyvolaného jarním bojem s pandemií, vzpamatovávala pomaleji a hůře.

Velké rozdíly ve vnímání pandemie průzkum prokázal i v porovnání žen a mužů. Výsledky průzkumu zcela jednoznačně dospěly k závěru, že ženy (minimálně na jaře) prožívaly pandemii z psychického hlediska výrazně negativněji než muži. „A to jak u negativních emocí, tak u nepříjemného stresu, distresu, úzkostí, ale zároveň i deprese,“ řekl Kučera.

Projekt JUPSYKOR, o kterém si mohou zájemci blíže přečíst na stránkách „jupsykor.cz“ přinesl ale kromě poznatků o rozdílnosti vnímání pandemie ze strany různých věkových a genderových skupin i řadu dalších zajímavých dat. Tato data nyní odborníci porovnávají s výsledky z podzimní části výzkumu, které budou zveřejněny v nejbližší době. Porovnání by mělo přinést odpověď na otázku, zda a jak se prožitky a vjemy obyvatel Česka v době pandemie vyvíjejí.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30