I když jsou řeky a rybníky v současné době plné léčiv, antidepresiv a zbytků drog, lidé se nemusejí bát jíst maso z ryb, které v takových vodách žijí. K takovému závěru dospěla aktuální studie vědců z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (FROV JU). Například kapři, chovaní v přečištěné odpadní vodě, nejsou o nic méně „chutní“ než ti, chovaní v běžných rybnících či řekách.

S narůstajícím nedostatkem vody se k produkci ryb totiž čím dál častěji využívají i nádrže napájené přečištěnou odpadní vodou. Jedná se tedy o vodu, která projde „čističkou“. Ta sice zachytí většinu nečistot, nedokáže ale zachytit velké množství zbytků léčiv, případně drog, které se ve stále větší míře dostávají do kanalizace z lidských sídel. Tato farmaka (a z velké části psychofarmaka) pak mohou výrazně ovlivňovat chování některých vodních živočichů, což se také podle mnoha studií skutečně děje. Otázkou ale zůstává, nakolik „kontaminace“ vody farmaky ovlivňuje také kvalitu rybího masa. Právě odpověď na tuto otázku byla základním předmětem studie jihočeských vědců.

Ve své studii se vědci zabývali bioakumulací (hromaděním) vybraných léčiv u dvou významných produkčních druhů ryb – kapra obecného (Cyprinus carpio) a dravce candáta obecného (Sander lucioperca). Tyto ryby byly vysazeny do dočišťovacího rybníku a chovány zde po dobu šesti měsíců. „Ve vzorcích vody v tomto rybníce bylo nalezeno 40, v sedimentu pak 19 léčiv a jejich metabolitů z celkem 66 sledovaných,“ řekla webu sciencezoom spoluautorka studie Kateřina Grabicová z laboratoře environmentální chemie a biochemie FROV JU.

Když pak vědci zkoumali, jak tento „chemický koktejl“ ve vodě ovlivňuje rybí organismus, nalezli ve vzorcích ryb celkem 14 různých léčiv a jejich metabolitů alespoň v jedné rybí tkáni.  „Bioakumulace byla specifická jak pro jednotlivé druhy ryb, tak pro jednotlivé tkáně,“ uvedla Grabicová. U obou druhů ryb byla nalezena zvýšená koncentrace některých léčiv v mozku, játrech a ledvinách (např. antidepresiva sertralin). Na druhou stranu koncentrace těchto látek v mase ryb byla na velmi nízké úrovni.

Co to znamená? Podle Kateřiny Grabicové nic jiného než, že se farmaka koncentrují především v určitých orgánech ryb jako jsou právě játra, ledviny či mozek, ve svalové tkáni, kterou konzumují lidé, je ale jejich koncentrace velmi nízká, takřka mizivá. A to právě i u ryb, chovaných v přečištěných odpadních vodách. V nich by měla být voda zatížená farmaky teoreticky víc než v jiných vodních plochách a řekách ve větší vzdálenosti od čističek. Výzkum však prokázal, že kvalita rybího masa je v obou případech prakticky stejná.

„Některé kapry, vylovené v dočišťovacím rybníku, jsme na loňské Vánoce zkonzumovali a jejich maso bylo vynikající,“ uvedla Grabicová.  Nikdo se tak podle ní nemusí bát, že ryby, chované v těchto nádržích s přečištěnou odpadní vodou, budou oproti rybám z jiných chovů méně kvalitní nebo dokonce nebezpečné pro lidské zdraví. „Výsledky naznačují, že i rybníky sloužící pro dočištění odpadních vod je možné využívat pro chov konzumních ryb,“ zní závěr výzkumu FROV JU.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30