Česká vláda dala letos v říjnu zelenou přípravě první části kanálu Dunaj-Odra-Labe. Vysloužila si tím ostrou kritiku některých ekologů, politiků i vedení Ostravského a Olomouckého kraje, kteří kanál, prosazovaný mimo jiné prezidentem Zemanem, považují za zbytečný a neekologický. Podle archeologa Jaromíra Beneše z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity se ale při přípravě projektu zapomnělo na ještě jednu zásadní věc. Plánovaná trasa kanálu vede územím, která zcela jistě ukrývá nesmírné archeologické bohatství. Případný investor by proto musel počítat nejen s miliardovými vícenáklady na archeologické práce, ale i se zdržením, které by mohlo být pro celý projekt smrtící.  

„Ve vlhkých říčních nivách, přirozeně chráněných staletými záplavami, je v prostředí bez přístupu kyslíku dlouhodobě konzervován důležitý biologický materiál, třeba i dřevěné stavby, který by se na suchých místech zdaleka tak dlouho nezachoval,“ řekl portálu „sciencezoom“ Jaromír Beneš. To, co podle něj ukrývají říční nivy, je tak zdrojem jedinečných informací od genetiky po doklady architektury. „Když tento archiv vybagrujeme, tento typ paměti navždy ztratíme. A bylo by to kvůli ekonomicky pochybnému projektu s vážnými ekologickými důsledky,“ uvedl Beneš

O tom, jak cenným archeologickým nalezištěm jsou říční nivy, máme podle něj mnoho důkazů z minulosti i přítomnosti.  Je tak ve veřejném zájmu, reprezentovaným vědeckým výzkumem a památkovou péčí, tyto podzemní archivy chránit a šetrně využívat. V říčních nivách se ukrývají například dřevěné stavby, cesty, mosty, stará přístaviště, ale i velmi pestré pozůstatky obydlí a sídlištního materiálu. „Kdo by neznal velkomoravský komplex sídlišť v okolí Mikulčic na jižní Moravě. Představte si, že by kolem sídla velkomoravských knížat jezdily desítky nákladních lodí denně!“ argumentuje Beneš.

Jiným méně známým příkladem je Borek u Brandýsa nad Labem, kde proběhl v hluboké nivě už v osmdesátých letech minulého století archeologický výzkum, který odhalil v pětimetrové hloubce rozsáhlé zaniklé sídliště z konce doby kamenné (kolem roku 4000 př.n.l.). Jde o sídliště z období, které je archeologicky málo poznané.  A sídliště se dochovala zřejmě jen kvůli tomu, že zůstalo v obtížně dostupném prostředí velké říční nivy.

Aby byla vyloučena možnost, že stavba DOL nevratně zničí další, nesmírně cenné archeologické nálezy, musel by zahájení stavebních prací předcházet velmi nákladný a náročný archeologický výzkum po celé trase plánovaného kanálu. To by znamenalo miliardové náklady navíc, s kterými předkladatelé projektu zjevně vůbec nepočítali. A to i přesto, že výzkum vychází ze zákona. Jen v případě desetikilometrového úseku dálnice se pohybují náklady na archeologické práce kolem 300 milionů korun. V říčních nivách by to bylo výrazně více. Vzhledem ke paritním a technických možnostem české archeologie by ale také mohly výzkumné práce protáhnout možná až na desítky let, což by projekt v krajním případě mohlo zastavit.

Podle Jaromíra Beneše je tak lepší, když budeme archeologické tajemství říčních niv odhalovat při různých příležitostech postupně, a nikoliv najednou při stavbě megalomanského vodního díla. To by ani nebylo možné. „Pokud ale budeme trvat na ekonomicky a ekologicky pochybném projektu DOL, museli bychom nějakou změnou zákona rezignovat na archeologický průzkum a stavět bez něho. A to v místech, o kterých víme, že ukrývá nesmírně cenné nálezy. Něco podobného si vůbec nedovedu představit,“ řekl Beneš.  Stát musí chránit jak přírodní bohatství, tak kulturní dědictví.

Podle Beneše je pravda, že při regulaci říčních koryt bylo na přelomu 19. a 20. století zničeno mnoho archeologických nalezišť a přírodních archivů, Tehdy ale byla jiná doba, nikdo o významu říčních niv z hlediska dějin osídlení a archeologie nic moc nevěděl. „Dnes toho o  říční nivě víme z archeologického pohledu nesrovnatelně více než před sto lety. A podle toho se také změnila legislativa a přístup k budování vodní cest,“ uvedl Beneš.

Snaha zabránit výstavbě megalomanského kanálu DOL podle něj neznamená, že by archeologové chtěli zcela zakonzervovat krajinu podél českých řek. Chtějí ale, aby každý projekt v této oblasti bral ohled na kulturní a architektské dědictví a podle toho byl také posuzován. „Není to o konzervaci minulosti za každou cenu, není to o skanzenech, které nikdo nechce. Je to o prozíravé ochraně biologického bohatství posledních deseti tisíc let. Většina z tohoto bohatství je stále ukryta v říčních nivách pod nánosy středověkého bahna. Taková krajina nám byla svěřena do péče. Nemůžeme ji předat potomkům zničenou,“ řekl Beneš.

Počet odborných pracovišť

56

Počet akademických pracovníků

850

Objem získaných grantů

728 milionů

Počet licencí a patentů

30